GDPR
Poslanci rozhodnou o omezeních přístupu k informacím

Sněmovna ve středu rozhodne o tom, zda a do jaké míry bude v návaznosti na nová unijní pravidla ochrany soukromí (GDPR) omezen zákon o svobodném přístupu k informacím. Týkat by se to mohlo například i veškerých informací o trestních řízeních. Piráti prostřednictvím Ondřeje Profanta navrhli vládní návrh zmírnit. Sněmovní ústavně-právní výbor se k tomu postavil neutrálně.

Zákon o přístupu k informacím by se podle vládního návrhu neměl vztahovat nejen na poskytování údajů o probíhajícím trestním řízení, ale také na "informace týkající se trestního řízení" s výjimkou rozsudků. Podle kritiků, k nimž patří i seskupení Rekonstrukce státu, je toto vymezení nepřiměřené.

Ministerstvo vnitra změnu hájilo s tím, že informace bude možné získat postupem podle trestního řádu od policie nebo státního zastupitelství. Profantův kompromisní návrh má nicméně zajistit to, že informace nebudou poskytnuty pouze v případě, pokud by to mohlo zmařit účel trestního řízení, "zejména zajištění práva na spravedlivý proces".

Další Profantem navrhované zmírnění se týká vládou navrhovaného odepření informací, které by mohly "ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí". Úřady by tak podle oponentů mohly nově odmítnout údaje z řízení o porušení závazků ČR vůči EU. Navržená výjimka by podle kritiků znemožnila jakkoli poskytovat například informace o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.

Piráti proto navrhli, aby se zveřejňování netýkalo pouze údajů, jejichž poskytnutí "významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí". Vztahovalo by se tedy jen na diplomatická vyjednávání či řešení problémů českých občanů v cizině.

Novela jako celek podle ministerstva reaguje především na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu. "Posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejích občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb," napsal úřad. Novela je rovněž reakcí na závěry sněmovní vyšetřovací komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů. Sněmovna tehdy vyzvala vládu mimo jiné k úpravě informačního zákona tak, aby nebyla prolamována zásada neveřejnosti přípravného trestního řízení.