Kalouskova stokoruna
Povodňová daň vynesla dvě miliardy, peníze nelze dohledat

Zhruba dvě miliardy korun vybralo ministerstvo financí na přechodné stokorunové povodňové dani, kterou letos zavedl stát na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách. Podělila se o ně ministerstva životního prostředí, zemědělství a pro místní rozvoj. Kolik peněz úřady získaly a na co je použily či hodlají využít, ale nedokáže nikdo říct, napsal server iDnes.cz.

Na financování povodňových škod přispívá letos v Česku každý, kdo vydělává měsíčně více než 9800 Kč hrubého. Z daní si v podobě slevy odečítá místo 2070 Kč o stokorunu nižší částku. Podle odhadů ministerstva financí přišly do konce června tímto způsobem do státního rozpočtu zhruba dvě miliardy korun a za celý rok se má vybrat zhruba dvojnásobek.

"Prostředky z rozpočtované položky jsou průběžně převáděny výhradně na protipovodňové účely do kapitol příslušných ministerstev, které realizují a financují konkrétní programy. Není třeba se obávat, že by došlo k použití na jiné účely," řekl mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Detailněji však podle serveru využití povodňové daně nelze zjistit.

Ministerstvo životního prostředí podle serveru jednoznačně neodpovědělo na otázku, jak byly peníze použity. Podobně se vyjádřilo ministerstvo pro místní rozvoj. "Ministerstvo nevede a ani nemůže vést statistiku, kolik z těchto prostředků je z výnosu takzvané povodňové daně," cituje server Jan Dvořáka z odboru komunikace MMR.

Ministerstvo zemědělství uvedlo, že z takto vybraných peněz bude letos rozdělovat 364 milionů korun. "Tyto finanční prostředky jsou průběžně čerpány na základě rozpočtových opatření a používány na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku," sdělila serveru tisková mluvčí resortu Tereza Dvořáčková.

Možné použití těchto peněz na jiné účely kritizoval hejtman Jihomoravského kraje a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. "Jsem velmi znepokojen výroky vysokých úředníků Ministerstva financí ČR, kteří v rozhovoru pro Hospodářské noviny poprvé otevřeně přiznávají, že takzvaná povodňová daň, 100 korun na hlavu, kterou zavedl ministr (Miroslav) Kalousek po loňských povodních, nemusí skončit v nápravě a řešení povodňových škod, ale že by mohla být využita státem na snížení schodku státního rozpočtu," uvedl. Znamená to, že veřejnost byla vládou oklamána, dodal a vyzval ministra Kalouska, aby uvedl, kolik peněz bylo na takzvanou povodňovou daň vybráno a jak byly použity.