Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost dědiců Jana Antonína Bati, kteří od českého státu neúspěšně žádali 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek. Vyplývá to ze záznamu v otevřené justiční databázi. Odůvodnění zatím není na webu ÚS k dispozici.
Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Majetek propadl státu v roce 1947 kvůli údajné spolupráci šéfa obuvnického impéria s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila. Náhradu za odňatý majetek ale dědicové dosud nevysoudili.
Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.
Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout, stojí ve stručném usnesení z loňského srpna.
Jan Antonín Baťa (1898-1965) byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.
Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007.
