Zestátněná vila
Pozůstalí po Baťovi ostrouhají. Od státu nic nedostanou

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost dědiců Jana Antonína Bati, kteří od českého státu neúspěšně žádali 56 milionů korun jako náhradu za zestátněný majetek. Vyplývá to ze záznamu v otevřené justiční databázi. Odůvodnění zatím není na webu ÚS k dispozici.

Žaloba o náhradu škody se týkala funkcionalistické vily a pozemku ve Zlíně. Majetek propadl státu v roce 1947 kvůli údajné spolupráci šéfa obuvnického impéria s nacisty. Justice o 60 let později jméno podnikatele očistila. Náhradu za odňatý majetek ale dědicové dosud nevysoudili.

Baťovi příbuzní žijí v zámoří. Jejich nárok začal v roce 2010 řešit Obvodní soud pro Prahu 2, nakonec žalobu zamítl. Podle verdiktu žaloba obcházela restituční zákony, které nesahají před rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu.

Nejvyšší soud následné dovolání odmítl, aniž se zabýval podstatou sporu. Obdržel sice blanketní dovolání, ovšem bližší odůvodnění dorazilo od advokáta až po uplynutí dvouměsíční lhůty. Nejvyšší soud k němu proto nemohl přihlédnout, stojí ve stručném usnesení z loňského srpna.

Jan Antonín Baťa (1898-1965) byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007.