Penzijní reforma počítá s neomezeným zvyšováním věku odchodu do důchodu. Co budou lidé po sedmdesátce dělat, spoustu profesí nelze vykonávat do tak vysokého věku, zlobí se odboráři. Podle náměstka ministra práce Karla Machotky to jsou ale poplašné zprávy. Díky zdokonalení technologií se práce zjednoduší. A lidé si budou muset zvyknout, že s jednou profesí na celý život zkrátka nevystačí.
Machotka se neobává ani toho, že by pro starší lidi nebyla vhodná pracovní místa. "Rozhodně bude daleko více lidí pracovat ve službách a přibude méně fyzicky náročných profesí. Dále bude potřeba více lidí například v logistice, v dopravě, na řízení provozu," vykresluje budoucnost pracovního trhu náměstek pro trh práce.
Odbory argumentují tím, že některé profese v sedmdesáti prostě už nezastanete. Souhlasíte s tím?
To je účelový argument. Skutečně to není problém, který bychom museli řešit dnes. Důchodový věk 70 let, to se bavíme o konci tohoto století. My nevíme, jak za padesát šedesát let budou vypadat ty profese, o kterých kritici zákona mluví. Nevíme, jak bude vypadat profese řidiče, jestli nebudou autobusy řízeny dálkově. Jen se podívejte, jak fyzicky náročné byly profese před padesáti lety, jak se zjednodušily.
Přesto, předpokládáte tedy, že ti lidé po sedmdesátce budou ještě schopní plnohodnotně pracovat?
Ty problémy, o kterých mluvíme, bychom měli řešit až patnáct dvacet let předtím, než nastanou. Odchod do důchodu v sedmdesáti se bude týkat až lidí, kterým je dnes 16 let. A ten zákon se může, když se změní demografická situace či jiné podmínky, kdykoli upravit, vložit do něj nějaký limit.
Konzultovali jste to nastavení i s odborníky neekonomy, například s geriatry?
Určitě. A zrovna lékaři jsou kategorie, která jasně deklaruje, jak se prodlužuje průměrný věk dožití, takže ti se na to opatření dívají pozitivněji než třeba jiní odborníci.
Proč myslíte, že šedesátníci najdou uplatnění? Vždyť dnes mají lidé problém najít zaměstnání už v padesáti.
I dnes pomáháme lidem, kteří jsou handicapováni kvůli svému věku. Jednak vytvářením společensky účelných pracovních míst nebo delší dobou, po kterou lidé nad 55 let pobírají podporu. A pomůžeme jim i nadále. Jako větší problém dnešního dne se jeví zaměstnávání absolventů, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Budou se tedy místa pro starší lidi dotovat?
Spíše jejich vznik a nebo vhodná úprava pracoviště, tak jak to je dnes běžné u zaměstnanců se zdravotním handicapem.
Vyřeší se tedy odsunem odchodu do důchodu vůbec něco, když místo důchodu bude stát platit podporu v nezaměstnanosti a dotovaná pracovní místa?
Ta pomoc není o tom, aby byl člověk placen z jiných zdrojů, ale proto, aby se dostal zpět na trh práce. Handicap můžeme překonat tím, že člověka rekvalifikujeme nebo mu najdeme uplatnění v prostředí, kde ten jeho handicap nebude vadit. To je daleko ekonomičtější a výhodnější než toho člověka platit jakoukoli formou dávky.
Jak bude podle vás vypadat pracovní trh?
Ale my neumíme predikovat, co bude za padesát let. Existují studie o tom, jak se budou vyvíjet jednotlivé profese, ale to je obor od oboru. Například v automobilové dopravě, na železnici a v některých zemích už i metra jsou řízena dálkově, bez řidiče či strojvedoucího. To je nepochybný vývoj a dojde k tomu určitě dřív než za padesát let.
To ale znamená, že tato pracovní místa zaniknou. Počítáte tedy s tím, že nějaká nová se naopak vytvoří, která by mohli zastávat i starší lidé?
Ano, stejně jako zanikla některá rukodělná řemesla a dnes už neexistuje například kolař, nahradily je jiné profese, třeba v IT oblasti. A ty lidi, kterých se to jednou bude týkat, jsou úplně na začátku, teprve nastupují do škol, takže se budou na ten nový systém připravovat.
A co tedy budou v sedmdesáti moci dělat?
To vám nikdo dneska neřekne. Rozhodně bude daleko více lidí pracovat ve službách a přibude méně fyzicky náročných profesí. Jak ale konkrétně bude řemeslo například zedníka vypadat, to nikdo neví. Ale když si vezmu, jak se dříve stavěly domy, tak dnes to je vše za pomoci techniky. A tu techniku musí obsluhovat člověk, takže pracovní místa tu budou. Dále například v logistice, v dopravě. Bude potřeba více lidí na řízení provozu.
Budou existovat výjimky pro fyzicky náročné profese, že by lidé mohli odcházet do důchodu dříve? Třeba horníci…
Zrovna případ horníka je zcela chybný, protože horník má tzv. expirační dobu, kdy může pracovat v podzemí. Po patnácti letech musí tuto práci opustit . A zvyšování hranice odchodu do důchodu se tohoto opatření vůbec nedotkne.
Čekala jsem, že řeknete i něco o potřebě zvyknout si na myšlenku víceprofesní kariéry…
Samozřejmě. U nás je ta představa jedné profese na celý život ještě silnější než jinde, protože před rokem ´89 to tak fungovalo ve více než devadesáti procentech. To už dneska nefunguje a čím dál více to bude tak, že člověk za život vystřídá několik profesí.
Jak se do budoucna promění poptávka po pracovní síle?
Určitě bude stoupat poptávka po vzdělané pracovní síle, zejména v IT, po technických oborech. Budou to profese, které pracují ne už s výzkumem a vývojem, ale s tou následnou fází aplikace technologie, s výrobou. A současný trend je takový, že začínají převažovat požadavky na zkušenost pracovníka. Oproti tomu v polovině devadesátých letech preferovali zaměstnavatelé absolutně mladý dynamický kolektiv.
