Za jeden z nejzávažnějších problémů amnestie prezidenta Václava Klause považuje ústavní právník a profesor Právnické fakulty UK Václav Pavlíček fakt, že se na amnestované kriminálníky bude hledět, jako by nic nespáchali. Žádné nařízení amnestie v historii Česka podobné ustanovení neobsahovalo, uvedl Pavlíček v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Mohou podle vás senátoři podat k Ústavnímu soudu stížnost proti amnestii?
Ústavní soud, pokud jde o milosti, už jednou rozhodl, že je to prerogativum (výsada - pozn. red.) prezidenta, které je nepřezkoumatelné. Neznám případ v evropském ústavním právu, že by amnestie, ať už je plodem činnosti parlamentu, či hlavy státu, byla přezkoumána. Není pro to žádný precedent.
Takže oběti hospodářských trestných činů nemají šanci domoci se práva?
Já vycházím z mé zkušenosti trestního soudce, že amnestie poškozeným nebere možnost uplatňovat své nároky v řízení občanskoprávním.
Co považujete za největší problém amnestie?
Ačkoliv je to velmi závažné, ještě nikdo nemluvil o tom ustanovení, že se na amnestované bude hledět, jako by nebyli odsouzeni. To už není jen prominutí trestu, ale zahlazení odsouzení. A to se tedy v těch minulých amnestiích při prominutí trestu nevyskytovalo.
Takže proti amnestii prezidenta nelze už nic podniknout? Nelze ji nijak zrušit?
To já nevím. Já jen vím, že ve světě se to nestalo. Je to prerogativum prezidenta republiky, a když je trest jednou prominut, tak to nelze zvrátit. Celá literatura první republiky, která o tom existuje, je jednoznačná: nikdy se neuvažovalo o tom, že by amnestie mohla být zrušena.
Ale prezident přece musí podléhat Ústavě ČR. Není to absolutistický panovník...
-50f6c6b83c816_275x179.jpg "Právník Václav Pavlíček (foto z roku 2003).")
Ale v ústavě stojí, že má právo amnestie, stejně jako milosti. Amnestii může vyhlásit se souhlasem vlády. To se dávalo do ústavy v roce 1992 právě proto, že se chtělo předejít tomu, co provedl prezident Havel, když provedl amnestii bez nějaké kontroly. Amnestie není rozhodnutí nějakého milosrdenství, je to výraz trestní politiky. Amnestie byla u nás v minulosti dělána jak z důvodu různých politických událostí, nebo v souvislosti s mezinárodními smlouvami. Amnestie je výsostné právo suveréna. A suverén - tedy lid - rozhodl, že toto právo může uskutečnit prezident republiky.
Takže když jsme prezidentovi nechali takovouto moc, tak už jeho rozhodnutí nelze zrušit?
Ale my jsme mu ji nenechali. My jsme do ústavy dali, že amnestii nemůže vyhlásit sám, že ji může učinit jen se souhlasem vlády. A jestli vláda na své kontrolní pravomoci rezignovala, tak to nemůže napravovat Ústavní soud. K odpovědnosti má být volána vláda, je to politické rozhodnutí. V pátek o tom jednala katedra ústavního práva na Právnické fakultě. Jednomyslně se všichni - s výjimkou pana Mlsny (šéf Legislativní rady vlády - pozn. red.) - shodli, že to nemůže být jinak, než jak vám říkám.
Měla by se ústava pro jistotu změnit, aby k podobným amnestiím již nemohlo docházet?
Ne. To je model, který tady byl v minulosti a platí v celé řadě států.
