Povrchovými doly zničená krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utváří zcela nový ráz kdysi "měsíční" krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti. Jednou z takto vzniklých nových vodních ploch je jezero Milada u Chabařovic na Ústecku, které bylo 30. května 2015 poprvé zpřístupněno veřejnosti.
Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštět se začalo v roce 2001 a v létě 2010, kdy plnění vodou skončilo, dosáhlo rozlohy 252 hektarů, čímž se řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru.
Náklady na rekultivační práce dosáhly pěti miliard korun. Nyní jezero, které se stalo oblíbeným cílem turistů, čeká na vybudování infrastruktury. Palivový kombinát Ústí (PKÚ) vloni na jaře oznámil, že chce v příštích dvou letech do rekreačního areálu okolo jezera Milada investovat 200 milionů korun.
Kromě Milady vzniklo v severních Čechách rekultivací těžebních jam například jezero Most, jehož rozloha přesahuje 310 hektarů. Na Sokolovsku bylo v roce 2016 napuštěno jezero Medard, které má bezmála 500 hektarů. V budoucnosti se počítá se vznikem jezer, které překonají tisíc hektarů. Pro srovnání - největší jihočeský rybník Rožmberk má zhruba 490 hektarů a největší česká vodní nádrž Lipno asi 4870 hektarů.
