Prezidentský summit: luxusní večeře v centru Brna

Svíčkové řezy se švestkovou omáčkou a gratinovanými bramborami. To byl hlavní chod neformální večeře první skupiny prezidentů střední a jihovýchodní Evropy, kteří se sjeli do Brna na dvoudenní summit. Do luxusní restaurace v centru moravské metropole je pozval prezident Václav Klaus a jeho žena Livia.

Pochutnali si na sýrovém dortu s citronovou náplní a tvarohové roládě s pistáciovými oříšky. Jako hlavní chod připravili šéfkuchaři restaurace U královny Elišky svíčkové řezy se švestkovou omáčkou a gratinovanými bramborami. Na závěr podávali typicky středoevropské tvarohové knedlíky plněné meruňkami. Vše se zapíjelo moravskými víny.

Do moravské metropole zatím dorazilo 11 prezidentů, zhruba polovina z nich v doprovodu manželky. Zbývajících pět účastníků vrcholné schůzky přijede v pátek. Na jejich bezpečnost bude dohlížet kolem 800 policistů. Na akci se akreditovaly tři stovky novinářů, z toho asi 90 zahraničních.

Prezidenti mimo jiné dostanou na uvítanou od města Brna sérii obrazů s lokální tematikou. Autorem akvarelů je právník Stanislav Sedláček, vyučující z Katedry správního práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Zkrátka nepřijdou ani první dámy, které obdrží stříbrné pamětní mince s vyobrazením průčelí jihomoravského zámku Lednice.

Na summitu bude pravděpodobně jedním z témat také záměr Američanů umístit v Česku a Polsku protiraketovou základnu a otázka bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Prezidenti by se měli dotknout například i budoucnosti jihosrbské provincie Kosovo či evropské ústavy.

Podle Klause je brněnské setkání hlav států největší politickou a společenskou událostí v České republice za posledních několik let. To, že se koná v Brně, je podle něj logické a oprávněné; i další města v ČR by měla zažívat své "okamžiky slávy", podobně jako Praha.

Setkání středoevropských prezidentů se konají každoročně. První se uskutečnilo v dubnu 1994 v Litomyšli na pozvání tehdejšího prezidenta Václava Havla - jednalo zde sedm hlav států.

Letos k jednacímu stolu usednou představitelé Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Chorvatska, Itálie, Maďarska, Makedonie, Moldavska, Polska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska a Ukrajiny. Omluvili se zástupci Německa a Slovinska. Českou politickou scénu zde budou reprezentovat premiér Mirek Topolánek, ministři Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg a místopředsedové horní i dolní komory parlamentu Petr Pithart a Miroslava Němcová.

Pestrost skupiny účastníků summitu nabízí podle Klause vynikající platformu pro diskuse i na jiná témata, než skýtají standardní pravidelná jednání představitelů jednoho regionu či jedné mezinárodní organizace. Praktická je tato vrcholná schůzka také v tom, že ušetří řadu zahraničních cest, soudí Klaus.

Nejvíce hlav států hostila Česká republika v listopadu 2002, kdy se v Praze konal summit NATO. V hlavním městě tehdy jednali prezidenti 22 zemí - jak členů aliance, tak kandidátských a partnerských států. Další téměř dvacítku zemí, například Británii, Kanadu či Švédsko, zastupovali předsedové vlád.

Foto: ČTK