Příběhy bezpráví: tváře vězňů v papírovém lágru
03.11.2007 20:03 Původní zpráva
Lágr postavený pod sochou patrona českého země svatého Václava budí pocity mrazení. Uprostřed prostoru obehnaného ostnatým drátem tiše stojí několik desítek muklů, naštěstí pouze z papíru a dřeva. Tváře však patří skutečným vězňům. Jejich osudy připomíná do 11. listopadu výstava Příběhy bezpráví.
FOTOGALERIE: Příběhy bezpráví
"Na Václavském náměstí četli dopis, který jsem napsala a který nikdy nedošel," říká paní Julie Hrušková. "Uložili ho do archivu a já jsem se to dozvěděla až teď," popisuje, jak se do doprovodné publikace k výstavě dostal list jejímu milému, americkému vojákovi, s nímž se seznámila v Rakousku.
Paní Hrušková do Rakouska emigrovala v roce 1949. Když se pokusila vrátit se zpět, aby získala svolení rodičů ke sňatku s jedním z příslušníků zde usídlené americké posádky, byla zatčena. Soud v roce 1950 jí "přiklepl" 15 let v pracovním táboře, z nichž si odseděla deset, než byla v šedesátém roce propuštěna na amnestii. "Drahý Franku, jistě vzpomínáš, že dnes je tomu právě devět let, kdy jsme se poznali," psala v roce 1958 svému milému, se kterým už se nikdy neměla sejít.
Její příběh je jedním z mnoha, jež představuje doprovodná publikace k výstavě. Stručné osudy jednotlivých vězňů zpracoval autorský kolektiv na základě záznamů v jejich osobních spisech. Působivé příběhy navíc doplňuje i řada autentických archivních materiálů: rozsudky, vstupní dotazníky, seznamy věcí odevzdaných při nástupu trestu, protokoly o výpovědích a podobně.
Pohlédnout do tváře politických vězňů budou lidé moci až do 11. listopadu. Jen jednomu z muklů v lágru chybí jméno. Zrcadlo namísto tváře připomíná, že v totalitě - a nejen v té komunistické - se do podobné situace může dostat opravdu každý...
* * *
Současně s výstavou probíhá i projekt zastřešující společnosti Člověk v tísni na českých školách, který studentům prostřednictvím filmů čtyř renomovaných českých režisérů přibližuje dobu padesátých let. Díky Příběhům bezpráví tak mohou zhlédnout dokument Olgy Sommerové Ztráta slušnosti, Kauzu Uherské Hradiště Kristiny Vlachové nebo hrané filmy In nomine patris Jana Polišenského a Kousek nebe Petra Nikloaeva.
Foto: Robert Sedmík
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.