V Česku přibývá dětí, které pobírají náhradní výživné od státu. Ve srovnání s loňským dubnem je jich o 41 procent víc. Zatímco loni na začátku druhého čtvrtletí alimenty od úřadu práce dostalo 7000 potomků neplatičů, letos jich bylo 9900. Vyplývá to z údajů ministerstva práce o vyplacených dávkách. Počet chlapců a děvčat, jimž stát posílá výživné, zůstává výrazně pod původními odhady. Před zavedením se očekávalo, že by náhradní výživné mělo dostávat 24.000 dětí. Ministerstvo práce navrhuje teď u dávky změny. Prodloužit by chtělo její poskytování z nejvýš dvou let až na čtyři roky.
Náhradní výživné se v ČR zavedlo od července 2021. Úřad práce vyplácí dětem nehrazené stanovené alimenty či doplácí dlužnou částku, a to nejvýš do 3000 korun měsíčně až dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory vymáhání přebírá úřad. Podle podkladů k původnímu zákonu se počítalo s tím, že se státu podaří získat zpět zhruba desetinu výdajů. Ministerstvo navrhuje prodloužení výplaty z nejvýš dvou let až na čtyři roky. Podle něj by se po ukončení pomoci do tísnivé situace dostaly rodiny, kde dlužník dál neplatí a alimenty se od něj nepodařilo získat ani v exekuci.
Loni v červenci rok po zavedení dávky dostalo alimenty od státu 7700 dětí a v prosinci pak 9200 dětí. Celkové loňské výdaje dosáhly 159,3 milionu korun. Letos v březnu pobíralo podporu 10.100 dětí. Úřady jim za první tří měsíce poslaly 50,9 milionu korun. Meziročně to bylo o 53 procent víc, loni na konci prvního čtvrtletí částka činila 33,3 milionu korun. V dubnu příjemců zhruba o dvě stovky proti březnu ubylo. Bylo jich ale o 41 procent víc než před rokem. Dubnové výdaje se meziročně zvýšily o 48 procent na 17,7 milionu korun.
I když počet příjemců náhradního výživného roste, stále je hluboko pod původními odhady. Před zavedením dávky tehdejší vedení resortu práce v čele s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD) očekávalo, že stát bude posílat alimenty 24.000 chlapců a děvčat. Čtvrt roku po zavedení v září 2021 úřady vyplatily 3100 výživných. O tři měsíce později v prosinci bylo poskytnutých náhradních výživných 5800. Výdaje za prvního půl roku dosáhly 36,6 milionu korun. Vedení ministerstva tehdy v resortním rozpočtu na prvních šest měsíců ale vyčlenilo sumu dvanáctkrát vyšší, celkem to bylo 445 milionů korun. Nevyužitou částku pak převádělo do jiných výdajů. Ročně počítalo s asi 860 miliony korun.
V úřadech práce kvůli náhradnímu výživnému vzniklo v minulém volebním období 160 nových úřednických míst. Podle tehdejších podkladů k zákonu se na úředníky mělo vydat minimálně 115,48 milionu korun ročně. Pracovníci teď vyřizují jinou agendu.
Podle údajů statistického úřadu je v Česku 4,49 milionu domácností. Z nich 4,4 procenta tvoří samotní rodiče s potomky. Loni podle zjištění statistiků žilo 31 procent neúplných rodin s dětmi pod hranicí příjmové chudoby.
