Středočeské domácnosti mají oproti domácnostem v celé ČR více členů, vyšší je u nich také podíl pracujících členů a vyživovaných dětí. Jejich příjmy byly loni po Praze a Ústeckém kraji třetí nejvyšší mezi kraji. Čistý roční peněžní příjem na člena domácnosti byl minulý rok ve středních Čechách téměř 219 tisíc korun, zhruba o 6000 korun více než před rokem.
Oproti republikovému průměru bydlí Středočeši častěji ve vlastním domě a v bytě s více obytnými místnostmi. Průměrný podíl výdajů na bydlení z čistého příjmu domácnosti v regionu patří k nejnižším mezi kraji, uvedli statistici na webu.
Loni hospodařilo v kraji zhruba 545 tisíc domácností, meziročně přibližně o 5000 více, a v nich 1,365 milionu lidí. Na jednu domácnost tedy v průměru připadlo 2,51 člověka, což bylo nejvíce mezi kraji. "V souvislosti s demografickými charakteristikami zaznamenaly středočeské domácnosti v mezikrajském srovnání také nejvyšší průměrný počet vyživovaných dětí na domácnost (0,62) a v kombinaci s vyšší zaměstnaností zároveň i nejvyšší průměrný počet pracujících členů v domácnosti, který činil 1,18," uvedli statistici.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že více než polovina středočeských domácností vycházela se svými příjmy bez obtíží, ale zbylé domácnosti se s problémy potýkaly. Ačkoliv příjmy středočeských domácností patřily k republikovému průměru a v mezikrajském srovnáním k těm vyšším, 54 procent domácností, které subjektivně neměly problém svým příjmem pokrýt chod domácnosti, představuje menší podíl než činí celorepublikový průměr s hodnotou 61 procent.
Téměř polovina domácností v kraji bydlela ve vlastním domě, což odpovídá charakteru bydlení ve Středočeském kraji, tedy skutečnosti, že je zde vyšší podíl bytů v rodinných domech, než je tomu u jiných krajů.
Středočeské domácnosti vydaly minulý rok na bydlení měsíčně průměrně 5847 korun, o 329 korun méně než v ČR. Náklady na bydlení představovaly z příjmů středočeské domácnosti téměř 13 procent, o 1,6 procentního bodu méně než u celorepublikového průměru. Menší podíl měl pouze Kraj Vysočina. Nejvyšší náklady na bydlení měly pražské domácnosti a také domácnosti v krajích, kde převládal městský způsob bydlení. Nejvyšší výdajovou položkou na bydlení byly pro středočeské domácnosti poplatky za elektřinu.
Kvalitu bydlení podle Středočechů nejčastěji negativně ovlivňoval hluk z domu či ulice. "To negativně působilo přibližně na každou sedmou domácnost v kraji. Všeobecně vnější faktory působící na kvalitu bydlení (hluk z domu a ulice, znečištěné okolní prostředí, vandalství a kriminalita) trápily středočeské domácnosti o něco více než domácnosti v celé republice," doplnili statistici a dodali, že naopak kvalita bydlení související přímo s bytem, jako třeba vlhkost nebo tmavý byt, trápily středočeské domácnosti méně než ostatní v ČR.
I když jsou podle statistických šetření ve středních Čechách nadprůměrné životní podmínky, subjektivní názory domácností bývají podle statistiků častěji negativnější než u celostátního průměru.
