Přímý dopad válečného konfliktu na Ukrajině na český ekonomický růst, který vyplývá z obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, bude podle České národní banky (ČNB) omezený. Důvodem je jejich velmi nízký podíl na vývozu zboží a služeb z ČR. V případě Ruska činí 2,3 procenta, v případě Ukrajiny jedno procento. Ve čtvrtek o tom informovala ČNB v tiskové zprávě.
Krátkodobě lze podle centrální banky nicméně předpokládat celkově proinflační dopady konfliktu zejména prostřednictvím vyšších cen ropy, zemního plynu a zprostředkovaně i dalších energií. Stejným směrem bude na cenovou hladinu krátkodobě působit kurz koruny, který je ve srovnání s předpoklady zimní prognózy aktuálně slabší.
"Česká národní banka tuto situaci detailně sleduje a průběžně vyhodnocuje. Vzhledem k tomu, že jde o neekonomický šok, jehož další vývoj je těžko odhadnutelný, je předčasné dělat závěry ohledně dlouhodobějších dopadů do domácí ekonomiky, inflace či budoucího nastavení měnové politiky," uvedla ČNB.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok ve středu v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus uvedl, že ukrajinský konflikt negativně ovlivní růst ekonomiky. "Bohužel je to věc (pozn. konflikt) z pohledu našeho hlavního úkolu cenové stability spíše negativní. Bude to mít proinflační efekt. Hlavně se to do inflace promítne přes ceny plynu, ropy a zprostředkovaně i dalších energií. Z hlediska ekonomického růstu bych to viděl jako negativní faktor," uvedl Rusnok.
ČNB ve čtvrtek uvedla, že disponuje dostatečnou škálou nástrojů, které může použít, pokud by bylo nutné stabilizovat finanční či devizový trh. V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v ČR. ČNB má pro plnění svých měnově-politických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy, dodala centrální banka.
Eskalace konfliktu na Ukrajině způsobí podle analytiků v krátkodobém horizontu především zdražení řady komodit, především ropy, zemního plyny, ale například i pšenice. To následně způsobí zdražení potravin a energií, tedy další růst inflace. Celkově se tak ekonomika podle nich dočasně ocitne ve stagflačním vývoji, kdy zároveň roste inflace a brzdí ekonomický růst.
