Přírodní neštěstí
Pro semilského hasiče Vitáka byla mise v Turecku první katastrofou, kde pomáhal

Nasazení po zemětřesení v Turecku bylo pro semilského hasiče Pavla Vitáka první tak rozsáhlou katastrofou, profesionálním hasičem je přitom už 30 let a s takzvaným USAR týmem (Urban Search and Rescue) absolvoval tři zahraniční cvičení. Viták byl jedním z osmi kynologů, kteří v českém týmu záchranářů v Turecku byli, pro jeho desetiletého zlatého retrívra Harryho bylo zřejmě vyhledávání lidí v Turecku poslední tak náročnou prací. Už je na konci kariéry, atest ministerstva vnitra mu končí na podzim, řekl Viták.

Český USAR tým vyrazil do Turecka v pondělí 6. února večer bezprostředně poté, co jihovýchod Turecka a severozápad sousední Sýrie postihlo zemětřesení o síle 7,8 stupně a po něm řada následných otřesů. Podle posledních údajů si zemětřesení vyžádalo téměř 47 tisíc obětí. Z toho víc než 40 tisíc mrtvých je v Turecku, další desetitisíce lidí utrpěly zranění. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde o nejhorší přírodní katastrofu v oblasti za poslední století.

Záchranáři z Česka pomáhali v tureckém městě Adiyaman, ze sutin vyprostili 78 mrtvých, zachránili také dva živé lidi, další živou ženu pomohl v troskách najít kolegům z jiného týmu pes české kynologické skupiny. Domů se záchranáři vrátili v pátek 17. února. "Pomáhali jsme s vyhledáváním i jiným týmům, dostala se ke mně i informace, že na místě, kde Harry vyštěkal živý nález, se pak skutečně živá osoba nalezla, nedostalo se to ale do našich statistik," řekl Viták.

Zkušený záchranář přiznal, že měl trochu obavy z toho, jak pes náročnou cestu i práci na místě zvládne. "Mile mě překvapil, přesně znal svou úlohu. Pro toho psa byla asi nejnáročnější velikost těch sutin a spousta pachů. Běžně cvičíme na sutinách, které už jsou lehlé, nepráší se tam, nehýbe se jim nic pod nohama, máme tam jednoho dva figuranty a zbytek je vyčichlý a prázdný. Tady byla spousta pachů, pes se musel víc soustředit i na to prostředí. I rychlí psi zpomalili," popsal práci Viták.

V Turecku zažil záchranář i krizové momenty. "Při prohledávání šestipatrového domu, sutiny byly vysoké kolem deseti metrů, a když jsme vylezli úplně nahoru, byla tam laminátová podlaha pokrytá prachem a dost to klouzalo, bál jsem se, že mi na šikmině pes uklouzne a spadne dolů, snažil jsem se ho povely udržet v bezpečné vzdálenosti. Při pohybu po sutinách jsou psi jištěni, ale při vyhledávání musí být na volno," řekl.

Podle ředitele Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jana Hadrbolce slouží v kraji dva hasiči, kteří jsou zároveň kynologové, kromě Vitáka ještě Václav Vančura. "My v rámci ministerstva vnitra máme dva atesty - na sutinové a plošné vyhledávání, někteří psi jsou specialisté, někteří mají oba atesty," řekl. Jen za loňský rok byli podle Hadrbolce liberečtí záchranáři se psy nasazeni do 13 pátracích akcí po celém území České republiky. I proto teď dostali speciálně vybavený a upravený vůz pro přesuny se psy.

Viták chce v práci se psy pokračovat i poté, co bude Harry mimo službu. Cvičí dalšího psa, tentokrát zvolil dlouhosrstého německého ohaře. "Tohle plemeno jsem si vybral proto, že nejvíc zásahů máme těch plošných a ohař se pro tuhle práci výborně hodí, protože je mrštný, pohyblivý, je to slídič, který k tomu byl vyšlechtěn," řekl. Cookymu je teď půldruhého roku, kolem třetího roku by podle něj měl být pes připraven zkoušky zvládnout. "Nesmí se to uspěchat," dodal Viták.