Právnické osoby budou mít trestní odpovědnost - to ve středu schválila vláda Petra Nečase. Návrh předkládal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Platit by zákon měl podle dosavadních informací od 1. září. Podle informací z jednání kabinetu ministři chtějí, aby norma obsahovala přesný výčet trestných činů, za které by mohly být firmy odpovědné. Premiér po jednání kabinetu připomenul, že Česko je jednou z posledních zemí EU, které nemají trestní odpovědnost právnických osob zavedenu.
Návrh má znemožnit lidem z vedení firem vyhýbat se trestní odpovědnosti tím, že se odvolají na rozhodnutí kolektivního orgánu právnické osoby. Spolu se změnami dalších souvisejících norem se nyní bude návrhem zabývat sněmovna a Senát. Stát, obce a kraje budou ze zákona vyčleněny, například na státní fondy se ale vztahovat budou. "Nebudou moct být ale soudem zrušeny," uvedl po jednání vlády Pospíšil.
Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako jedno z možných protikorupčních opatření zmiňuje vláda ve svém programu. Počítá s ním i vládní strategie boje proti korupci z dílny ministerstva vnitra. "Právnické osoby dnes nelze efektivně postihnout, přestože bývají často využívány k zakrývání nelegální činnosti," uvedl už dříve Pospíšil.
Česko je jedním z posledních států Evropské unie, který nemá otázku trestní odpovědnosti právnických osob vyřešenou. Na nutnost jejího zavedení upozorňovala i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Trestní odpovědnost by se na právnické osoby vztahovala v případě porušení trestního práva vedoucími pracovníky firem či jejich kontrolních orgánů. Právnickým osobám by za trestnou činnost hrozila vysoká pokuta, propadnutí majetku, zákaz účasti ve veřejném výběrovém řízení, zákaz přijímání dotací, nebo dokonce zrušení. Na druhé straně ale budou mít společnosti v trestním řízení nárok na stejnou právní ochranu jako fyzické osoby.
Ministři vybrali výčet trestných činů
Soudce Nejvyššího soudu a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal už v prosinci vysvětlil, že právnická osoba může být uznána trestně odpovědnou tehdy, pokud korupce či jiná kriminalita směřovala v její prospěch. Postih bude za stejný trestný čin hrozit zároveň fyzické osobě i společnosti, za kterou jednala. Smyslem postihu právnické osoby je podle Šámala mimo jiné to, aby společnosti mohl být odčerpán zisk, který nelegální činností získala.
Pospíšil nabídl kabinetu dvě varianty normy, a to s výčtem trestných činů, za které může být právnická osoba trestně odpovědná, a obecnou formulaci, podle níž by se trestní odpovědnost vztahovala na všechny trestné činy s výjimkou těch, které nemůže právnická osoba spáchat. Ministři se přiklonili k variantě první.
Podle údajů České advokátní komory existuje trestní odpovědnost právnických osob nejdéle v angloamerickém právu (Británie a USA). V Evropě jsou jejími průkopníky Nizozemí a Francie a postupně byla zavedena ve většině zemí EU. Na druhou stranu například v Německu spadá odpovědnost právnických osob pod správní právo, trestní odpovědnost právnických osob neexistuje ani na Slovensku.
