Prunéřov I funguje od 60. let, k 30. červnu ukončí provoz

Domácí
5. 6. 2020 12:22
Elektrárna Prunéřov.
Elektrárna Prunéřov.

Vizitka elektrárny Prunéřov I, která ukončí provoz k 30. červnu:

Prunéřov I z konce 60. let minulého století i Prunéřov II, který byl dán do provozu začátkem 80. let, leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Dohromady jsou obě elektrárny největším uhelným elektrárenským komplexem v ČR, jejich společný instalovaný výkon je 1190 MW (tedy o málo více než polovina Temelína či Dukovan). Kromě výroby elektřiny také Prunéřov zásobuje města Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří teplem.

Starší část, elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968, původně měla šest bloků. V rozpětí let 1987 až 1992 prošly čtyři z nich rozsáhlými rekonstrukcemi a zbývající dva byly v rámci útlumového programu na začátku 90. let odstaveny z provozu. V polovině 90. let byly také obě části Prunéřova vybaveny odsiřovacím zařízením, aby se zabránilo další devastaci přilehlých Krušných hor následkem vypouštění oxidů síry do ovzduší a s tím spojených kyselých dešťů.

Prunéřov II, který zůstane i po odstavení starší části energetického zdroje v provozu, měl původně pět bloků po 210 MW, do provozu byly uvedeny v letech 1981 až 1982. Po třech dekádách provozu se mladší z obou prunéřovských elektráren dočkala výrazné modernizace, během níž se zmenšil počet bloků z pěti na tři, ovšem o mírně vyšším výkonu 250 MW. S provozem Prunéřova II počítá jeho majitel, energetická společnost ČEZ, přibližně do roku 2037.

Modernizace, která vyšla na více než 30 miliard korun, skončila po čtyřech letech v létě 2016, proti plánům se projekt prodloužil. Původně měl být obnovený Prunéřov II hotový již v první polovině roku 2015, odhady také počítaly s náklady nižšími o pět miliard. Proti plánům modernizace ve své době protestovali aktivisté, před jejím schválením ministerstvem životního prostředí v roce 2010 například členové Greenpeace vylezli na komín elektrárny.

Vedle Prunéřova II bude nyní ČEZ vyrábět elektřinu také dalších hnědouhelných zdrojích. Z nich jsou největší Mělník (celkový instalovaný výkon 960 MW), Tušimice II (800 MW) a Ledvice (770 MW). Vůbec největší jsou Počerady o celkovém instalovaném výkonu 1000 MW, ty ale podle rozhodnutí z konce loňského roku době přestanou být majetkem společnosti ČEZ. Nejpozději od začátku roku 2024 je převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Janovský Alexandr

Další čtení

V letošním 1. pololetí napršelo nejméně za více než 60 let, spadlo 222 mm srážek

Domácí
3. 7. 2025

Na sankční seznam přibyl spolupracovník Medveděva Osipov kvůli výhrůžkám Haškovi

Domácí
2. 7. 2025

Hasiči mají požár u muničního skladu na Litoměřicku pod kontrolou

Domácí
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ