Tři pětiny Čechů se staví proti umístění amerického radaru v Česku. Zároveň se ale jen o málo nižší procento dotázaných domnívá, že by se naše země měla chránit proti hrozbě raketových útoků. O výsledcích průzkumu agentury Factum Invenio pro ministerstvo zahraničí informovaly Hospodářské noviny.
Proti umístění radaru je podle analytiků 61 procent lidí, opačný názor má 30 procent dotázaných. Česko by se mělo chránit proti raketové hrozbě podle 56 procent dotázaných, opačně v průzkumu odpovědělo 33 procent. "Mezi únorem a květnem nedošlo ve veřejném mínění k žádným významným posunům. Budoucí pohyb bude zřejmě záviset na vyjednaných podmínkách umístění radarové stanice," stojí v analýze Factum Invenio. Na odporu veřejnosti k radarům podel sociologů mnoho nemění ani možnost, že by nad protiraketovou obranou převzala záštitu Severoatlantická aliance.
Názory politiků na radarovou stanici zajímají jen menšinu voličů. Výjimkou je jen prezident Václav Klaus. Za nejdůvěryhodnějšího politika ho v souvislosti s jeho názory na radar považuje 52 procent lidí.
Podle 61 procent lidí by vláda měla výměnou za zapojení Česka do systému protiraketové obrany požadovat po Spojených státech zvýšené bezpečnostní záruky. Téměř polovina chce jistotu, že radarová stanice neohrozí životní prostředí, a třetina lidí by požadovala zrušení víz pro cesty do USA.
Zda protiraketový radar v Česku skutečně bude, bude záležet na vyjednávání mezi Prahou a Washingtonem. Rozhovory potrvají několik měsíců, v příštím roce by Američané chtěli slyšet, zda mohou s českým územím počítat. Druhá část protiraketového systému má být v Polsku, kde by chtěl Washington umístit desítku střel.
Foto: archiv
