Téměř polovina pracujících vykonává jinou profesi, než na kterou studovali. Přes 70 tisíc lidí už si proto udělalo zkoušku uznávající kvalifikaci. Uvedli to zástupci Národního ústavu vzdělávání, který tyto zkoušky připravuje. Zároveň upozornili, že kvalifikační zkoušky slouží i oborům, pro něž neexistuje žádné oficiální vzdělání. To se týká třeba hrobníků, pracovníků horské služby, psovodů nebo chův.
"Vypadá to pitoreskně, ale není na to žádná škola," upozornil manažer národních kvalifikačních zkoušek Ivo Jupa. Jako příklad uvedl potápěče. Na tuto profesi neexistuje žádná střední škola nebo učiliště, přesto odborníky na práci pod vodou potřebují například správy přehrad a vodních toků nebo i některé obce. Řada lidí má sice dostatečné potápěčské zkušenosti, nemají na ně ale žádný doklad. Národní kvalifikační zkoušky je přitom celostátně platné osvědčení.
Podle Jupy ale projekt slouží zároveň k tomu, že zaměstnavatelé vědí, jaké znalosti a dovednosti mají od uchazečů vyžadovat. Ke každé z 450 kvalifikací, na něž lze absolvovat kurz či jen složit zkoušku totiž existuje standard profese, který vytvořili odborníci z praxe. "Přichází-li se do firmy ucházet o místo držitel osvědčení o profesní kvalifikaci, stačí zaměstnavateli otevřít si na internetu standardy příslušné kvalifikace a okamžitě přehledně vidí, co tento zájemce musel prokázat u zkoušky, co tedy umí," popsal Jupa.
Lidé, kteří se v daném oboru orientují a potřebují jen doklad, se mohou přihlásit rovnou ke zkoušce, ti, kteří by rádi změnili profesi, mohou absolvovat i rekvalifikační kurz. Kurzy často po večerech pořádají střední odborné školy, které mají potřebné vybavení i kantory.
Kvalifikace si mohou lidé nechat uznat od roku 2009, na vytvoření celé soustavy kvalifikací jde z EU 600 milionů korun. Projekt potrvá do roku 2015.
