Radě vlády pro věci Romů vadí omezení dávek na bydlení

Domácí
8. 11. 2017 17:58
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny nesouhlasí s omezením dávek na bydlení lidem, kteří žijí v takzvaných oblastech se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů. Vyzvala ministerstvo práce, aby se zasadilo o vypuštění tohoto pravidla a vyškrtnutí paragrafu ze zákona o hmotné nouzi, uvedla Olga Jeřábková z kabinetu ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD).

Podle letošní novely o hmotné nouzi mohou obce z části rozhodovat o tom, kdo bude na jejich území dávky na bydlení dostávat. V místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či jsou osoby pod vlivem alkoholu a drog, je možné vyhlásit oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů. Úřad práce by tam pak nemohl vyplácet doplatky na bydlení novým žadatelům. Dávku tak nedostanou třeba lidé z některých částí Sokolova. Určité ulice a domy chce vyčlenit Přerov či Ústí nad Labem a další města.

"Rada v této věci vyjádřila zásadní nesouhlas s omezením práv občanů na pomoc v hmotné nouzi. Je přesvědčena, že institut (oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů) nepřispěje k řešení chudoby a negativních sociálních jevů, ale naopak jejich závažnost ještě zvýší," uvedlo tiskové oddělení ministra. Rada ministerstvo práce vyzvala, aby se zasadilo o zrušení příslušného paragrafu zákona o hmotné nouzi a "zajistilo dodržování práv občanů a dalších zásad právního státu".

Některá města a obce řeší potíže s chudinskými lokalitami. V těchto ghettech bývá většina dospělých bez práce, rodiny žijí ze sociálních dávek. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok polovina Romů v Česku žila v sociálním vyloučení. Podle kvalifikovaných odhadů romských koordinátorů to bylo téměř 123 tisíc lidí. Na okraji společnosti se ocitlo dokonce zhruba 70 procent romských obyvatel Moravskoslezského kraje a asi 60 procent v Olomouckém a Ústeckém kraji. Proti roku 2015 se situace loni nezlepšila.

Rada se ve středu seznámila také s podrobnostmi kolem výkupu vepřína v Letech u Písku, kde stával protektorátní koncentrační tábor pro Romy. Vláda odkoupení už schválila. Radní doporučili, aby se nynější letský památník propojil vzdělávací stezkou se zamýšleným pietním místem. Autoři by měli spolupracovat s pozůstalými po romských obětech, míní rada. Pozemky by po odkoupení farmy mělo spravovat Muzeum romské kultury. Pod něj bude od ledna spadat také Památník Hodonín u Kunštátu. I na tomto místě stával romský koncentrační tábor. Budování kunštátského areálu mělo na starosti původně pedagogické muzeum, vláda rozhodla o převedení.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Ramík Drahoslav

Další čtení

V letošním 1. pololetí napršelo nejméně za více než 60 let, spadlo 222 mm srážek

Domácí
3. 7. 2025

Na sankční seznam přibyl spolupracovník Medveděva Osipov kvůli výhrůžkám Haškovi

Domácí
2. 7. 2025

Hasiči mají požár u muničního skladu na Litoměřicku pod kontrolou

Domácí
2. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ