V sedimentech pražských potoků nejsou těžké kovy, zjistili na konci minulého roku odborníci z ekologického spolku Arnika. Odebrali vzorky ze čtyř míst, především z těch, která mají v okolí spalovnu nebo skládku. Ve všech byly hodnoty těžkých kovů podlimitní. Přestože výsledky nelze vztáhnout na všechny vodní plochy v Praze, považují je ekologové za dobrou zprávu.
Ekology zajímala koncentrace sedmi těžkých kovů - rtuti, olova, kadmia, mědi, chromu, zinku a arsenu. Vzorky odebírali z potoků a jedné nepojmenované menší nádrže, která leží poblíž spalovny Malešice v blízkosti ulic Nedokončená a U Cihelny. V okolí spalovny vzali vzorek i ze Štěrboholského potoka. Sedimenty zkoumali také z Mratínského potoka u skládky odpadů v Ďáblicích a pro srovnání zvolili i jedno místo, které v okolí žádný zdroj znečištění nemá, a to Nebušický potok.
"Na základě zjištěných výsledků analýz můžeme s klidem říct, že z pohledu české legislativy jsou v odebraných vzorcích sedimentů z pražských potoků hladiny těžkých kovů nízké," konstatoval autor studie František Kraus. Přesto je z výsledků patrný jistý nepříznivý vliv ďáblické skládky.
Nejvyšší koncentrace většiny látek (mědi, olova, zinku, rtuti a kadmia) našli odborníci v sedimentu Mratínského potoka, nejvíc chromu ve Štěrboholském potoce. Arsenu bylo nejvíce v sedimentu z Nebušického potoka. "Je třeba dodat, že arsen se ve vyšších koncentracích vyskytuje v geologickém podloží celé České republiky, " konstatovala tisková zpráva Arniky.
Ekologové se zaměřili také na rybí populace v potocích, které zkoumali, a také v Šáreckém potoce a v Rokytce. Zajímalo je, zda i ve vzorcích ryb najdou těžké kovy. "Přestože rtuť i olovo v nich byly zjištěny v nízkých koncentracích, musíme zdůraznit, že oba nebezpečné těžké kovy se v ekosystémech malých vodních toků vyskytují a mají negativní dopad na život vodních organismů i zdraví lidí," uvedl předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Pro těžké kovy v sedimentech potoků nejsou v Česku žádné limity dané legislativou. Studie proto naměřené výsledky srovnala s limity, které pro tyto látky existují v jiných oblastech, například s limity pro rizikové látky v sedimentech pro zemědělství nebo s požadavky na maximální obsah škodlivin v odpadech užívaných na povrchu terénu.
Studie je součástí projektu Oživení pražských vod, v němž se Arnika snaží o zlepšení vodních ekosystémů v potocích v Praze. Zaměřuje se přitom jak na zkoumání případné toxicity, tak vytvoření vhodných podmínek pro chráněné obojživelníky, pro které jsou malé vodní plochy ideálním prostředím.
