Ústavní soud přišel s přelomovým nálezem: výše odměny pro advokáty za vymáhání drobných dluhů bude několikanásobně nižší než nyní. Zatímco dosud odměny paušálně určovala sazba vyhlášky ministerstva spravedlnosti, nově bude moci činit maximálně jednonásobek dlužné částky. Advokáti ale varují: nebudeme se dluhy zabývat a firmy budou nuceny o ušlé částky zvýšit ceny.
Neuhradili jste včas pokutu za jízdu na černo? Kromě pokuty tisíc korun a ceny jízdného budete v případě, že na vás dopravní podnik začne částku vymáhat soudní cestou, muset přihodit 6120 korun na odměně pro advokáta v prvním a dalších 3420 korun ve druhém nalézacím řízení. Veškerá práce advokáta přitom spočívá ve vyplnění vašeho jména a dlužné částky na předem připravený formulář, který dostali už dlužníci před vámi.
I proto Ústavní soud rozhodl, že odměna pro advokáta za vymáhání bagatelních částek do 10 tisíc korun nebude nově dána sazebníkem vyhlášky ministerstva spravedlnosti, ale bude se odvíjet od původní dlužné částky, a to maximálně do výše jejího jednonásobku. V případě pokuty za jízdu na černo si tak bude advokát nově moci naúčtovat místo dosavadních šesti tisíc maximálně tisíc korun.
"S ohledem na nutnost dodržení principu proporcionality mezi výší vymáhané částky a náhrady nákladů je spravedlivé, aby výše odměny za zastupování žalobce advokátem byla určena jen jako ekvivalent jednonásobku vymáhané jistiny," uvedla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.
Nový nález ovlivní všechny - včetně rozběhnutých tzv. "formulářových žalob", kdy advokát podává žaloby ve stejné věci na různé dlužníky a má už k tomu připravený formulář. Vedle vymáhání dlužných pokut za jízdu na černo se jedná například o dluhy na energiích, za regulační poplatky u lékaře, spotřebitelské úvěry a podobně.
Odměna převyšuje náklady
”Pravidlem bývá, že (…) žalobce s žalovanými pohledávkami obchoduje, přičemž očekává, že výše náhrady nákladů řízení bude soudem přiznána právě podle vyhlášky. (…) Náklady soudního řízení v těchto případech významně převyšují skutečně vynaložené náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva,” píše se ve zdůvodnění nálezu, jehož zpravodajem byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Na soud se obrátila vymahatelská firma, které se nelíbilo, že obecné soudy rozhodly o snížení odměny pro její advokáty.
Lidé hájící dlužníky rozhodnutí soudu nadšeně vítají a považují je za revoluční. ”Je to nejvýznamnější pozitivní změna v oblasti předlužování za poslední desetiletí," chválí postoj Ústavního soudu Daniel Hůle z Člověka v tísni. "Dosud byly ty odměny nehorázně, skandálně vysoké v porovnání s ostatními evropskými zeměmi," připomíná.
Nižší odměny podle něj povedou k slučování exekucí a tedy nižším nákladům pro drobné dlužníky. "V roce 2011 bylo podáno milion exekucí. Teď ten počet může klesnout klidně na 300-400 tisíc. Navíc více lidí bude schopno splatit pohledávku už v rámci platebního rozkazu a na exekuci vůbec nebude muset dojít,” doufá Hůle.
Nevymahatelné dluhy se promítnou do cen
Advokáti jeho nadšení samozřejmě vůbec nesdílejí. ”Z neplacení drobných dluhů se u mnohých lidí stal životní styl a to, že dostávají takovéto signály, rozhodně nepovede k tomu, že těch dluhů ubude,” domnívá se mluvčí advokátní komory Iva Chaloupková.
Neatraktivní odměna povede podle ní k tomu, že se advokátům nevyplatí se drobnými pohledávkami zabývat, a dluhy se tak stanou pro firmy nevymahatelnými. ”A je logické, že firmy pak tyto dluhy promítnou do cen všem řádně platícím občanům,” domnívá se mluvčí.
