Verdikt
Rathovu stížnost na Zemanovy výroky Ústavní soud odmítl

Ústavní soud odmítl stížnost Davida Ratha podanou kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana o trestní kauze bývalého středočeského hejtmana. Rath, jenž čelí obžalobě z korupce, ji podal před více než rokem. Chtěl dosáhnout toho, aby se Zeman zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do sledovaného případu. 

Rath konkrétně poukazoval na Zemanovy výroky o možnosti podat kárnou žalobu na soudce Martina Zelenku, jenž zrušil prvostupňový verdikt o Rathově vině. Dále stížnost zmiňovala třeba Zemanův citát, podle kterého se prezidentovi zdá, že "když u někoho najdeme v krabici od vína šest nebo sedm milionů korun, jsou diskuse o jeho vině či nevině poněkud nepatřičné".

Ústavní soud označil stížnost za nepřípustnou, Rath totiž nevyužil všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. Soud naznačil možnosti, které nabízí civilní, správní i trestní právo. "Je přitom především na jeho vlastní (Rathově) úvaze, které z nich by použil a v tomto směru Ústavní soud není oprávněn jej jakkoliv 'navádět'," stojí v usnesení.

Pokud by Rath považoval výroky Zemana za soukromé, pronesené bez přímé souvislosti s výkonem prezidentské funkce, mohl by podat například žalobu na ochranu osobnosti. Pokud by je bral jako nezákonný zásah správního orgánu, lze se bránit žalobou podle soudního řádu správního.

"A konečně pokud má stěžovatel (Rath) skutečně obavu z toho, že by předmětné výroky mohly ovlivnit nezávislé a nestranné rozhodování soudů v jeho trestní věci, má i nadále k dispozici všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, které mu poskytuje trestní řád," uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. Ústavní soud by pak mohl ve všech popsaných případech přezkoumat až konečná soudní rozhodnutí.

Podle usnesení je nutné brát Ústavní soud spíše jako záchrannou brzdu, kterou lze použít teprve poté, co selžou všechny ostatní prostředky. Ústavní stížnost nemůže být pomyslnou "zkratkou", uvedli soudci.

Stížností se zabývalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Důvodem je to, že podle rozvrhu práce plénum řeší všechny stížnosti, kde jako účastník nebo vedlejší účastník figuruje prezident.

Rath čelí obžalobě z korupce. Popírá, že by přijímal úplatky a ovlivňoval zakázky ve Středočeském kraji ve prospěch předem dohodnutých firem. Nový rozsudek nad Rathem a dalšími obžalovanými vynese Krajský soud v Praze 27. června.

Původní verdikt, který pro Ratha znamenal 8,5 roku ve vězení, zrušil Vrchní soud v Praze kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který konstatoval, že odposlechy použít lze.