V některých médiích se objevila informace, že Agrofert neoprávněně hospodařil na půdě po lidech, kteří zemřeli. Výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz v rozhovoru pro TÝDEN.CZ upřesnil, že nejde o žádnou "senzaci", ale o běžnou praxi v zemědělství. Ve skutečnosti jde o postupné narovnání užívacích práv a smluvních podkladů, které často sahá daleko do minulosti. Agrofert tato pole obdělává jako správný hospodář proto, aby se plevel z malého pozemku nešířil dále, a mimo jiné také pro stát, který je spoluvlastníkem a který smlouvu v minulosti neuzavřel. Případů, kdy různí zemědělci hospodaří na pozemcích s nedořešenými vlastnickými vztahy, jsou podle něj v České republice tisíce.
Skutečně hospodaříte na půdě po zemřelých?
Víte, tady média zase vytváří senzaci, která hraničí s bulvárem. Každý pozemek v naší zemi měl v minulosti nějakého vlastníka, který dnes už nežije. To je podobná situace, jako když žijete v domě, jehož původní stavitel a vlastník dnes už nežije. Není na tom nic špatného.
A vy jste za takové hospodaření dostali od státu nějaký postih?
Vůbec žádný postih jsme nedostali, to si zase některá média něco vymyslela. Jde o situaci, kdy v rámci půdního bloku máte určitou malou část pozemku, kde běží dědické řízení, případně nejsou známi všichni vlastníci, a částečným spoluvlastníkem je i stát. Stát dosud pachtovné (nájemné) nevybíral a snaží se situaci napravovat a postupně uzavírá smlouvy. A stanovuje podle vyhlášky nájemné, které my samozřejmě řádně platíme. Nejedná se tedy v žádném případě o pokuty či postihy, ale o stanovení pachtovného v situaci, kdy už je možné toto nájemné stanovit.
Takže takovou smlouvu uzavřel stát i s Agrofertem?
Ano, i s námi, dokonce v několika případech, ale v obdobné situaci jsou tisíce dalších zemědělců v České republice. Není to jen věc Agrofertu.
Jak tedy tato situace vznikla?
Agrofert má v České republice 65 dceřiných zemědělských podniků. S tím, jak jsme jednotlivé zemědělské firmy kupovali, "zdědili" jsme i některé pozemky s nejasnou historií a různou vlastnickou strukturou, bohužel často nedořešenou. Snažíme se všechny případy řešit.
O jaké pozemky typově jde?
O malé. Laicky řečeno jde v řadě případů o několik čtverečních metrů pozemku uprostřed pole. Jak jsem již zmínil, není zde dořešeno vlastnictví a částečným spoluvlastníkem je i stát. Jako správný hospodář nemůžeme část pole nechat ležet ladem nebo nechat zarůstat plevelem, který by se šířil na ostatní části půdního bloku. Proto udržujeme i tento malý pozemek v zemědělsky obhospodařovatelném stavu. A děláme to mimo jiné pro stát, který je spoluvlastníkem a který smlouvu v minulosti s vlastníky neuzavřel.
A když ji uzavře, jak vysoké je nájemné?
Jde řádově o stokoruny, protože pozemky jsou opravdu malé. V jednom našem případě stát dokonce vypočítal celkový roční nájem na asi 20 korun. A mávl nad tím rukou, že smlouvu v takovém případě uzavírat nebude.
Ale v ostatních případech pachtovné státu platíte?
Jistě. Veškeré pozemky ve výhradním majetku Státního pozemkového úřadu máme řádně pronajaté podle jejich pravidel. A pachtovné platíme státu řádně a včas.
