Krajský soud v Plzni rozhodl, že červnové místní referendum v Mirošově na Rokycansku k americkému radaru v Brdech je platné. Lidé v něm podpořili zastupitelstvo, aby podnikalo kroky k zamezení stavby základny. Soud zamítl návrh městského radního Martina Langa (ODS), jenž tvrdil, že referendum bylo v rozporu se zákonem. Podle Langa není obec oprávněna rozhodovat o využití katastrálního území ke stavbě radaru, které leží mimo její území.
Soud Langův návrh zamítl. Otázka, na niž lidé odpovídali, byla prý formulována správně. Mirošovští se vyjadřovali k otázce: "Souhlasíte s tím, aby Zastupitelstvo města Mirošova podniklo veškerá zákonná opatření k tomu, aby zamezilo výstavbě radarové základny Spojených států amerických na území vojenského prostoru Brdy? ANO/NE". Tato formulace podle soudu nesvědčí o tom, že by Mirošovští rozhodovali o využití jakéhokoliv pozemku mimo území jejich obce nebo by případně zasahovali do soukromoprávních vztahů vlastníků pozemků.
"Aby tomu tak bylo, musela by otázka znít jinak, například: 'Má být postavena radarová základna Spojených států amerických na pozemku číslo ...na území vojenského prostoru Brdy? ANO/NE'," uvedl soud.
Podle Zdeňka Paula ze Strany zelených bylo referendum platné dnem vyvěšení na úřední desce, ale soud ho mohl na základě podnětu zpochybnit. Podle člena přípravného výboru Lumíra Hodiny (nezávislý) rozhodnutí soudu ukázalo, že práce na referendu nebyla nadarmo a lidé nepřišli hlasovat zbytečně.
V Mirošově přišlo ze 1786 voličů hlasovat 920 lidí, tedy 51,51 procenta. Z 897 platných hlasů chtělo 867 lidí, aby zastupitelé bojovali proti radaru, třicet lidí si to nepřálo.
K radaru se ve městě vyjadřovali opakovaně. Nejdříve v anketě, pak se podepisovali na petiční listiny potřebné k vyhlášení referenda a následně i v plebiscitu. V anketě, jež byla na rozdíl pod referenda otevřená už pro lidi starší 15 let, jich během několika týdnů hlasovalo 890.
Ilustrační foto: Jan Zatorsky
