Regulační poplatky nefungují, přesto se zvýší. Kvůli krizi

Poplatky u lékaře budou vyšší, plánuje rodící se vládní koalice. Za návštěvu v ambulanci dají lidé padesát korun, v nemocnici rovnou stovku. Poplatkům už se ale nebude říkat regulační. Tuto úlohu totiž zcela nesplnily. Zavedeme je jednoduše proto, aby pomohly zdravotnictví z krize, přiznává otevřeně TOP 09.  

Pokud si lidé zaplatí za návštěvu u lékaře, zastaví se plýtvání a zdravotnictví ušetří. K doktorovi se totiž chodí moc. S takovou představou vstupoval před čtyřmi lety do úřadu exministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Nepodařilo se.

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která mapují rok 2008, daly české zdravotní pojišťovny za péči víc peněz než v letech předchozích. Konkrétně o pět procent. "Výdaje na zdravotnictví rostly dokonce daleko rychleji než ceny spotřebitelské," zhodnotila situaci zpráva ústavu.

ČTĚTE DÁLE:  Doplatky za léky se zvedly. Lidé musejí dát až třikrát víc
                       Julínkova reforma se vrací. Jen ji hájí jiné tváře

Lidé k lékaři chodit nepřestali, své obvodní doktory navštěvovali naopak o pětinu víc. Náklady na léky pak rostly nejrychleji v historii. Češi spolykali léky za neuvěřitelných 72,75 miliardy korun a zařadili se tak mezi evropské rekordmany.

Nepomohlo dokonce ani to, že museli sami hlouběji sáhnout do kapsy. Každý Čech si na své zdraví připlatil 3068 korun. Důchodce dal 4790 korun. To je až o třetinu více než kdykoliv dřív.

"Regulačními poplatky se skutečně množství poskytnuté péče příliš neomezí. To, že pacienti trajdají po lékařích a zatěžují tak zbytečně systém, totiž není úplně pravda. Ten pohyb se týká jen dvou procent pacientů, kteří jsou z nějakého důvodu se svým lékařem nespokojení. Je to položka nevýznamná," potvrzuje také lékař a expert Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Vepřek.

PSALI JSME:  Snížíme ceny léků, ale jen těch levných, plánují politici
                      Nemocnic bude méně. Škrty postihnou hlavně malé špitály

Vychází prý z výsledků analýzy, kterou si pojišťovna sama zpracovala. Vyplývá z ní, že daleko důležitější než regulovat pacienta je "ucpat černé díry v systému". Podle Vepřeka se do jisté míry vyplatí jen regulační poplatek za pohotovost a za recept. "Volně prodejné levnější léky si pak lidé nenechávají předepsat u doktora, ale přímo si je koupí," hodnotí Vepřek.

Přesto to vypadá, že poplatky pokračují. Všechny. A nejen to: uvažuje se dokonce o jejich navýšení. Rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných totiž uvažuje o padesátikoruně za návštěvu lékaře. V nemocnici či na pohotovosti by zaplatili rovnou stovku.

Jako důvod se ale tentokrát uvádí něco jiného: poplatky pomohou odbourat problémy zdravotnictví v době krize. Podle ministryně zdravotnictví v demisi Dany Juráskové budou totiž v rozpočtu chybět tři miliardy. Zatímco ale Jurásková chce získat peníze vyššími platbami za státní pojištěnce - tedy děti, nezaměstnané a důchodce, rodící se koalice hledá jinde: právě v poplatcích.

"Za hospitalizaci se dnes platí šedesát korun, do budoucna by to mohla být stokoruna. Stejně by to mohlo být v případě lékařské služby první pohotovosti," potvrdil vyjednávač TOP 09 Vladimír Pavelka. To, že chce vyšší spoluúčast pacientů, strana ostatně přiznávala už před volbami. Místo dnešních šestnácti procent by si lidé měli podle TOP 09 přispívat na lékaře nejméně čtvrtinou všech nákladů. Zda se ale plán nakonec plán ujme, zatím není jisté.

ČTĚTE TAKÉ:  Lék na rakovinu prsu dostane méně žen. Chybou úřadů
                       Korupce sebere ročně zdravotnictví 27 miliard korun

Podle některých expertů by měl navíc změnami projít nejprve celý systém. Teprve pak by se do něj měly začít posílat peníze navíc. Pokud se tak nestane, peníze se v něm znovu "ztratí". Přestože jich bude víc.

"Naprosto selhává současný způsob, jakým se určují ceny a úhrady léků. Stát za ně proto dá víc, než by měl. Náklady za léky rostou," upozorňuje například farmakoekonom Jindřich Graf. Zapravdu mu dávají statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky: i když se ceny jednotlivých léků přímo nezvyšují a spotřeba v řadě oblastí medicíny neroste, náklady jsou o až čtvrtinu vyšší než před dvěma lety.

Na český trh se totiž dostávají stále dražší přípravky. A stát, který by měl pravidelně ceny starších léků na trhu snižovat, svou povinnost zanedbává. Ceny léků jsou tak v Česku často daleko vyšší než v některých jiných evropských zemích, kde regulace funguje.

"Ještě rychleji než ceny léků rostou náklady na zdravotní prostředky. Například jen od roku 2001 do roku 2008 se zvedly o celých třiapadesát procent," připomíná další problém výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Radim Petráš.

Podle Pavla Vepřeka by se také měli daleko více hlídat nemocnice a lékaři. "Zdravotníci si vydělávají tím, že léčí lidi. A občas platí, že čím víc léčí, tím víc vydělají. To by se mělo změnit. Je třeba rozdíl v tom, jestli se nemocnici platí za jeden den pacienta v zařízení, nebo za vyléčení pacienta," domnívá se. Zavést by se podle něj měly i plánované standardy péče. Pojišťovna pak bude přesně vědět, kterou léčbu ještě proplatit a kterou už ne.

Foto: Jan Schejbal, ČTK, archiv Týdne.