Žhavá budoucnost
Rekordní teploty nejsou náhoda a bude hůř, tvrdí vědci

Rekordní vedra, toho nejteplejšího léta za posledních několik desítek let, by už měly být za námi. Minulé roky jsme se však také potýkali s teplotami kolem čtyřicítky, jen to trvalo kratší dobu. Blýská se na teplejší časy nebo šlo jen o úlet matky přírody? 

Podle scénáře výzkumu Českého hydrometeorologického ústavu, který vycházel z výpočtů numerického modelu počasí ALADIN, budou teploty v dalších dekádách postupně stoupat. Největší nárůst se předpokládá mezi lety 2040 a 2069, kdy se má průměrná roční teplota zvýšit o 2,2 stupně. Letní měsíce však mají být teplejší v průměru o 2,7 stupně a srpen dokonce o 3,6. Zimní teploty se naopak zvýší méně, jen o 1,8 stupně.

"Na první pohled se to nemusí zdát, ale je to opravdu hodně. Obzvlášť zemědělství bude mít velké problémy. Snadné nebude ani hospodaření s vodou a počet požárů pravděpodobně takÍ stoupne," říká Jiří Dusík jednatel společnosti Integra Consulting, která pod záštitou Ministerstva životního prostředí v pátek vyhlásila soutěž o nejlepší adaptační strategii řešící problémy způsobené vedry. "Hledáme řešení, která ochrání zdraví a majetek lidí a ušetří městům a regionům nemalé peníze," vysvětluje Dusík.

Po celé republice se letos přepisovaly teplotní rekordy, které se pohybovaly kolem čtyřiceti stupňů ve stínu. Horko však nebylo jen přes den, ale také v noci. Jen v Praze Klementinu letos zaznamenali 24 nocí, kdy teplota neklesla pod dvacet stupňů. Ve srovnání s dosud rekordním rokem 1994 to je o jedenáct nocí více. Rekordní jsou i výjezdy hasičů, některé dny se jejich počet blíží dvěma stovkám, což je čtyřikrát více než obvykle.