Agrární komora ČR vyzvala vládu v demisi, aby prosadila mimořádná řešení kalamitní kůrovcové situace. V legislativě by měl kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) vyřešit parametry, kdy by se mohl vyhlásit stav nouze kvůli kalamitě, měly by se uvolnit peníze na opravy a údržbu silnic poškozených zatížením při přepravě kůrovcového dřeva.
Stát by také měl zjednodušit odběry vody za účelem kropení dřevní hmoty na tzv. mokrých skládkách či odsouhlasit dotace pro využití dřeva na energetické účely. To bude stát nad rámec národních i evropských dotací a rozpočtu krajů 1,2 miliardy korun, uvedla komora.
"Bohužel i v lesnicko-dřevařském sektoru chybí pracovní síly, a proto je nutné zjednodušit pravidla pro udělování dlouhodobých víz pracovníkům ze třetích zemí. Vzhledem k aktuální situaci v lesích nelze zároveň připustit vytváření bezzásahových území a ponechávání pro kůrovce atraktivního dříví v porostu bez asanace. Pro boj s kůrovcem je důležitá také pravidelná kontrola a čistota lesa," uvedla komora.
Kůrovec se podle komory v posledních letech přemnožil kvůli změnám klimatu, zejména pak kvůli opakujícímu se suchu. Porosty jsou pak i přes péči lesníků poškozovány větrnými a sněhovými kalamitami. "Tuto situaci musíme očekávat i v budoucnu a nebude mít pouze regionální charakter," dodal prezident komory Zdeněk Jandejsek.
Podle ministerstva se snaží současný ministr v demisi Jiří Milek (za ANO) prosadit tyto snahy komory od svého nástupu do funkce. "Pan ministr v současné době prověřuje fungování Lesů České republiky. S generálním ředitelem Danielem Szórádem se pan ministr sešel, vyjádřil nespokojenost s řešením kůrovcové kalamity a zadal mu několik úkolů k rychlejšímu řešení kritické situace," sdělilo tiskové oddělení úřadu. Státnímu podniku Lesy ČR patří necelá polovina lesů v zemi.
Ministerstvo zemědělství se podle komory situaci věnuje, zapojit by se však měly i resorty průmyslu a obchodu, životního prostředí, dopravy a pro místní rozvoj. "Předložili jsme vládě ČR soupis potřebných opatření a rádi bychom jednali o jejich bezodkladném zavedení do praxe. Zdůrazňujeme nejen časovou naléhavost jejich přijetí ale i adekvátní finanční podporu pro její zvládnutí," dodal Jandejsek.
Podle komory by měl stát vypracovat dlouhodobou strategii, oborové sdružení také požaduje reformu fungování státní správy lesů a větší osvětu veřejnosti.
Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) informoval na začátku února novináře, že za prioritu považuje novelizace stávajících lesnických vyhlášek, které lesním hospodářům příliš svazují ruce.
Změnit by se podle něj měla například druhová skladba, kterou vyhláška určuje při výsadbě nového lesa. Stávající úprava už totiž neodpovídá tomu, co je pro lesy v ohrožených oblastech vhodné. "Vyhláška také trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl - to jsou takové bílé oloupané stromy. A jde o to, abychom mohli tyto stromy nechat stát třeba půl roku a vyhledávat zelené stromy, kde jsou vajíčka (hmyzu)," řekl v únoru ministr s tím, že tam je kůrovce třeba rychle zlikvidovat.
Milek také plánuje pro boj s kůrovcem využít tzv. mokré skládky osvědčené v Německu. "Dřevo se rychle vytěží, naveze se na hromadu asi po 20 tisíc až 30 tisíc kubících a závlaha to dřevo skrápí," vysvětlil. Larvy se nestačí vyvinout, uhynou, a zároveň dřevo na hromadě neztrácí kvalitu. Ministerstvo teď hledá místa, kde by skládky mohly vzniknout. Jde o les či areály firem, které dřevo zpracovávají. Lokality ale musejí být u vodních zdrojů. Stát plánuje, že vznik těchto skládek podpoří dotací 150 korun na metr krychlový úložné plochy.
