Romky mívají nižší vzdělání i příjem, ale brzy se vdávají

Romské ženy v Česku mívají většinou základní či střední vzdělání bez maturity. Příjem mívají do 10 tisíc korun měsíčně. Setkaly se s diskriminací v práci i při hledání bydlení. Nejčastěji žijí s rodinou v podnájmu. Obvykle se vdávají mezi 18. a 21. rokem. Péče o domácnost a potomky většinou leží na nich. Ukázal to vůbec první podrobnější výzkum o postavení Romek v ČR, který pro organizaci Slovo 21 provedl tým Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Odpovídalo 600 žen od 17 do 77 let. Výsledky představila jedna z autorek Selma Muhič Dizdarevič. Podle ní není ale možné získané údaje naprosto zobecnit.

Celkem 46 procent dotázaných vychodilo základní školu, čtvrtina se vyučila. Maturitu mělo 11 procent žen a tři procenta získala vysokoškolský titul. Tři procenta byla také bez vzdělání a tři procenta absolvovala zvláštní školu.

Své děti v získání vyššího vzdělání by podpořilo 85 procent romských matek. Na třídní schůzky chodí pravidelně ale jen dvě pětiny dotázaných, naopak 31 procent na ně nechodí nikdy.

V době výzkumu byla část žen na rodičovské a část v důchodu. Většina dotázaných neměla zaměstnání. Jako důvod uváděly nejčastěji nedostatek práce. Zmiňovaly také nedostatečné vzdělání. Úřad práce jim prý nikdy místo najít nepomohl. Většina žen by byla ochotná se dál vzdělávat. Nejčastěji respondentky pracovaly jako uklízečky, prodavačky, dělnice a kuchařky. Mnohé se setkaly i s diskriminací. Když zaměstnavatel zjistil, že uchazečka je Romka, místo bylo najednou obsazené, popsali autoři.

Zhruba sedm z deseti Romek mělo měsíční příjem do 10 tisíc korun. Třetina romských žen měla příjem do 5 tisíc korun, od 5 do 10 tisíc pak téměř dvě pětiny. Víc než 30 tisíc korun za měsíc mělo kolem procenta romských žen.

V domácnosti s méně než 5 tisíci korun žilo asi osm procent dotázaných. Zhruba šest procent žen bylo v rodině s příjmem nad 40 tisíc korun. Nejčastěji respondentky žily v domácnosti s příjmem mezi 15 tisíci a 20 tisíci korun, takto odpověděly tři z deseti žen.

Podle zjištění v romských rodinách převládá tradiční rozdělení rolí. O děti a domácnost se samy starají tři pětiny dotázaných. Necelé dvě pětiny žen řekly, že se o péči o potomky a domácnost dělí s mužem. Dvě procenta Romek odpověděly, že tato práce leží hlavně na muži. Celkem 44 procent dotázaných uvedlo, že v rodině rozhodují společně s partnerem. Samo rozhoduje prý 34 procent žen. Dalších 22 procent žen řeklo, že v domácnosti rozhoduje muž.

Zhruba tři čtvrtiny vdaných žen měly svatbu do 21 let. Téměř dvě třetiny respondentek vstoupily do manželství mezi 18. a 19. rokem. Tři z deseti romských matek měly dvě děti, jedno dítě 19 procent, tři děti 21 procent. Čtyři a více potomků mělo 17 procent žen. Téměř tři pětiny respondentek rodily poprvé před 21. narozeninami.

Dvě třetiny žen bydlí v podnájmu, víc než desetina žije ve vlastním, zhruba každá dvacátá dotázaná byla z ubytovny. Většina respondentek při hledání bydlení narazila na nerovný přístup. Majitelé nechtěli v bytě Romy, bytová družstva je nechtěla za členy, obyvatelé proti přijetí romských nájemníků sepisovali petice.

Víc než polovina dotázaných žen nechodí k volbám, třetina pak volí nepravidelně. Jen 14 procent Romek využije svůj hlas vždy. Celkem 97 procent žen odpovědělo, že nejsou členkou žádné politické strany.

Podle Martiny Horváthové z organizace Slovo 21 v Česku zatím údaje o životě romských žen chyběly. Vůbec první větší výzkum se uskutečnil od loňského podzimu do letošního května. Tři čtvrtiny dotázaných Romek žily ve větších městech, čtvrtina v maloměstech a na venkově. Zpovídaly je romské tazatelky. Výzkumný tým dostal zpět všechny dotazníky.