Odstranění vepřína
Romové kritizují Památník Lidice za správu piety v Letech

Podle pozůstalých po romských obětech holokaustu a několika romských organizací nespravuje Památník Lidice pietní místo v Letech u Písku vhodně a citlivě. Vadí jim prezentace na webu či informační tabule bez zmínky o vepřínu, který stojí v místě někdejšího nacistického sběrného tábora pro Romy. Vyzvali Romy, aby se akcí lidického památníku v Letech neúčastnili. Trvají na odstranění velkovýkrmny. Prohlášení s výzvou poskytl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Ředitel lidického památníku Milouš Červencl výhrady odmítá.

"Uráží nás hrubé zkreslování základních historických skutečností prostřednictvím textů, které jsou součástí naučné stezky, což ve svém důsledku vede k ponížení obětí romského holocaustu a pozůstalých," uvedly čtyři desítky lidí a několik organizací ve výzvě. Podle nich lidický památník získal správcování "nečestným jednáním s pozůstalými" a nemá "morální právo" pořádat pietní akty.

Památník Lidice je organizace ministerstva kultury. O tom, že bude místo spravovat, rozhodla v roce 2009 vláda. Podle autorů výzvy jen údržba a úprava okolí nestačí. Dál žádají odstranění vepřína. Tento krok doporučilo Česku už několik mezinárodních institucí, naposledy před nedávnem Výbor OSN pro lidská práva.

Podle Červencla nejsou internetové stránky špatně spravované a informační tabule byly před instalací schváleny odborníky. "Pokud jde o vepřín, tak to nám nepřísluší, to je věcí vlády. Na pietní vzpomínce jsme byli chváleni všemi členy vlády, kteří tam byli a byli jsme chváleni i Romy. Památník spravujeme s nejlepším vědomím a svědomím," řekl Červencl. Dodal, že práci památníku měla hodnotit spíš nadřízená organizace, tedy ministerstvo kultury.

Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu připomněl, že záměr odstranit vepřín zmínily ve svých dokumentech i bývalé vlády. Se zdůvodněním, že na odkoupení velkovýkrmny stát nemá peníze, autoři výzvy nesouhlasí. Navrhují zřízení fondu, který by peníze shromažďoval.

Podle čtyř desítek pozůstalých a několika organizací jsou na informačních tabulích u pohřebiště "neúnosné, urážející a zjednodušené soudy". Píše se na nich prý třeba o "odlišné kulturní a společenské úrovni" poválečných romských přistěhovalců ze Slovenska ve srovnání s českými Romy, což by měla být jedna z překážek dobrého soužití. "Co mají Romové se slovenskými kořeny, kteří tvoří drtivou většinu současné romské populace u nás, cítit ve svém nitru při čtení tabulí? A jak mají rodiče problematické, paušálně hodnotící texty vysvětlovat svým dětem?" ptají se ve výzvě pozůstalí a aktivisté.

Letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí. Celkem 327 lidí v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak bylo nacisty zavražděno 90 procent českých Romů.