Dvojí metr
Romové platili vyšší vstupné na diskotéce, ombudsman se zlobí

V ČR přibývá případů cenové diskriminace vůči cizincům a jiným menšinám. Vyplývá to ze stížností, s nimiž se lidé obracejí na veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského. Řešil například případy, kdy Romové měli vyšší cenu na vstupném na diskotéku a kdy fotbalový klub zakázal Polákům vstup na stadion. Podle Michala Čermáka z ombudsmanovy kanceláře však zároveň vypukl určitý "hon na poskytovatele slev". Ombudsman proto nově vydal doporučení, co za diskriminaci lze považovat a co nikoliv.

"Chtěli jsme tak zamezit i obtěžování ze strany státních orgánů vůči všem poctivým obchodníkům, kteří poskytují slevy tak, jak se má," řekl dnes Čermák novinářům. Podle něj se ombudsman setkal například s případem, kdy se důchodce domáhal u mobilního operátora studentského tarifu. Řešil i záležitost, kdy dospělý v restauraci trval na přinesení levnější dětské porce. Když obchodník takovým žádostem nevyhoví, nelze to podle Čermáka považovat za diskriminaci.

Podle právničky Jany Kvasnicové je přípustná například i levnější cena tanečních pro muže; taneční studio tak může vyrovnat počet tanečníků a tanečnic, protože ženy o kurzy mají větší zájem. Přijatelný je i vstup zdarma na fotbalové zápasy pro ženy. "Provozovatel se snaží nalákat co největší počet fanoušků a počítá s tím, že muži přijdou tak jako tak," dodala.

Naopak přijmout nelze, když homosexuálové mají za vstup do klubu platit 200 korun místo obvyklých 50, s čímž se ombudsman setkal. Diskriminací je i to, když obsluha diskotéky při vstupu Roma náhle zvýší cenu vstupného ze 150 korun na 1500 korun. Diskriminační je i údajná praxe z hradu Karlštejna, kde pro cizince visel ceník se vstupným, ale pod ním stála v češtině slovní informace, že lze získat výhodnější cenu. Nikdo, kdo neuměl česky, vzkaz nerozklíčoval a slevu nemohl získat.

Diskriminaci v ČR řeší antidiskriminační zákon. Nově vydaným doporučením chtěl ombudsman přispět k jeho výkladu. "Náš postoj vůči cenám je hodně liberální. Různé ceny jsou podstatou obchodu a podstatou konkurence," dodal Čermák. Podle něj si obchodník může udělat cenu pro konkrétního zákazníka, jakou chce, ale nesmí se tak dotýkat jeho důstojnosti. Nesmí výhodnější cenu podmiňovat například rasou, náboženstvím, sexuální orientací a dalšími charakteristikami vypsanými v zákoně.