Hodnocení soužití Romů a ostatních obyvatel ČR se opět zlepšilo, přesto jej 74 procent lidí nadále vnímá jako špatné. Proti loňskému roku je takto smýšlejících ale o čtyři procentní body méně a proti roku 2013, kdy počet záporných hodnocení dosáhl historického maxima, dokonce o 13 bodů méně. V souvislosti s tím se za pět let zvýšilo množství pozitivních názorů z devíti na 21 procent. Vyplynulo to ze zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
"Potvrdil se tak trend z minulých několika let, kdy z propadu pozitivního vnímání na historické minimum (a maxima v případě negativního vnímání) zjištěného v roce 2013 se hodnocení soužití dostává na úroveň, jaká se objevovala v minulém desetiletí," uvedli autoři průzkumu.
V porovnání možností Romů se situací většinové společnosti vidí více než polovina lidí jako horší situaci Romů při zaměstnání. U žádné další oblasti, na které se výzkum zaměřil, už ale názor, že Romové jsou na tom v daném směru hůře než ostatní, nepřevážil nad počtem odpovědí, že jejich možnosti jsou lepší.
Zhruba třetina dotázaných si tak myslí, že Romové mají horší možnosti v souvislosti s uplatněním ve veřejném a občanském životě. Při získávání kvalifikace za horší podmínky Romů označila čtvrtina občanů a v případě získávání vzdělání si to myslí pětina lidí. Téměř stejný počet občanů označil za horší situaci Romů při získávání bydlení. V porovnání s loňskem se počet těchto negativních názorů navíc snížil o tři až pět bodů.
CVVM rovněž zjišťovalo názor veřejnosti na to, jak v problematice romské menšiny postupuje vláda a místní samospráva. To, jak řeší otázku Romů vláda, kladně ohodnotila třetina lidí, naopak 52 procent negativně. V porovnání s loňským průzkumem se výsledky téměř nezměnily. V souvislosti s řešením romské problematiky obecní samosprávou byla hodnocení občanů příznivější. Jako "uspokojivou" ji označilo 36 procent lidí a 35 procent jako neuspokojivou, což je proti loňsku ale o čtyři body více.
CVVM provedlo průzkum v první polovině září mezi tisícovkou lidí.
