Rozsudek štrasburského soudu pro lidská práva, který Česku uložil pokutu za posílání romských dětí do zvláštních škol, by se neměl opakovat. Tvrdí to ministryně pro lidská práva i odborníci. České školství se už prý změnilo.
„Jsem přesvědčena, že už nebude důvod mluvit o diskriminaci školáků romské národnosti," říká s jistotou ministryně Džamila Stehlíková. Od roku 2000, kdy se spor začal řešit, se totiž situace podstatně změnila. V platnost vstoupil nový školský zákon, díky němuž už neexistují zvláštní školy, ale jen třída s programem pro "žáky se speciálními vzdělávacími potřebami". „Ta je určena především pro děti z různými smyslovými či zdravotními handicapy," vysvětluje Stehlíková.
Situace je lepší i podle ředitelky Institutu pedagogicko-psychologického poradenství Jany Zapletalové. Ta zdůrazňuje, že se proměnila metodika posuzování vyspělosti a inteligence dětí. „Máme nové testy, závěry ale nestavíme jen na jejich výsledcích. Sledujeme také dítě při práci nebo to, jak mu je při studiu ochotná pomáhat rodina," vysvětluje Zapletalová. Její úřad navíc pomáhá psychologům, učitelům i rodičům v šestí Střediscích integrace menšin.
Jak stát podporuje vzdělávání Romů |
* Je přesně stanoven postup udělení souhlasu s přestupem dítěte do speciální třídy; nemělo by se stát, že rodič neporozumí tomu, co podepisuje. * Vznikají nulté ročníky, kde si děti na školu „zvykají" a učí se dovednostem, které jim chybí (například aby vydržely několik hodin v klidu). * Nově jsou k dispozici testy, které umožní zjistit u psychologů skryté rasové předsudky. |
Další nástroj, který může romskému dítěti pomoci se školní docházkou, jsou takzvané nulté školní ročníky. „Je jich zatím bohužel jen necelých dvě stě, ale přibývá jich," pochvaluje si Stehlíková.
O tom, že by si rodiče stěžovali na přesouvání romských dětí do zvláštních tříd, nemají informace ani lidé z terénu. „S takovou situací jsem se nesetkala. Myslím, že se teď dětem věnuje větší péče," uvádí Petra Jurošková, ředitelka česko-romských nízkoprahových zařízení pro děti a mládež ve sdružení Vzájemné soužití Kumara Vishwanathana.
Martin Cichý, který pracuje s romskou komunitou v severních Čechách, je opatrnější. "S tímto problémem jsme se nesetkali, ale je to spíš proto, že máme velmi dobrou spolupráci se školami, takže sledujeme, jak který žák prospívá, a kdykoli nás škola upozorní na něčí problémy, snažíme se žákovi pomoct a na škole ho udržet," popisuje. "Jinak ale není mezi zvláštními a speciálními školami rozdíl, pořád se tam učí podle stejných pravidel," krotí nadšení z nové legislativy.
Pokuta skoro dva miliony
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku uložil v úterý České republice pokutu za to, že porušila právo osmnácti romských dětí z Ostravska na vzdělání a zákaz diskriminace. Neměla prý děti zařadit do zvláštních škol. Každému z Romů by Česká republika měla podle verdiktu zaplatit náhradu za morální újmu ve výši 4000 eur (asi 108 tisíc korun), dohromady jim stát má zaplatit ještě 10 tisíc eur (asi 270 tisíc korun) za soudní výdaje. Proti rozhodnutí již není možné se odvolat.
Velký senát Evropského soudu pro lidská práva zvrátil loňské rozhodnutí nižší instance, podle něhož Česko nepostupovalo diskriminačně. Definitivní verdikt říká, že podklady prezentované stěžovateli a obsahující údaje o počtu romských dětí ve zvláštních školách lze považovat za dost věrohodné na to, aby zakládaly silnou presumpci nepřímé diskriminace.
Český stát se hájil tím, že rodiče souhlas se zařazením svých potomků do zvláštní školy podepsali. K tomu soud uvedl, že není přesvědčen, že rodiče romských dětí byli schopni vyhodnotit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu.
Ministerstva spravedlnosti a školství se zatím odmítají k rozsudku podrobněji vyjadřovat. Čekají na jeho překlad a podrobnou analýzu.
Foto: Petra Mášová
