Roste počet Čechů spokojených s politikou

V posledních měsících mírně přibylo lidí, kteří příznivě hodnotí politickou situaci v Česku. Spokojenost totiž cítí přibližně čtvrtina veřejnosti. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM. Práci prezidenta Václava Klause hodnotí kladně 68 procent Čechů. Činnost vlády schvaluje 34 procent oslovených. Práci parlamentu hodnotí kladně o dvě procenta méně Čechů než činnost vlády.

S politickou situací v Česku je spokojeno 24 procent Čechů. V dubnu podle STEM vyjádřilo spokojenost 21 procent oslovených. V únoru to bylo 18 procent Čechů. Nadále však převažují lidé, kteří jsou nespokojeni. Podle výzkumu je jich totiž dohromady 76 procent.

Nejnižší spokojenost vyjádřili lidé v září loňského roku, kdy v souvislosti s hledáním nové vlády hodnotilo situaci v zemi příznivě pouze devět procent respondentů. Zbytek oslovených tehdy hodnotil stav v zemi negativně. Podle výzkumu vyjadřují vyšší míru spokojenosti například lidé mladší 44 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. Více spokojeni jsou také příznivci ODS a lidé s vysokým životním standardem.

Analytici zjistili, že názory na prezidenta jsou poměrně stabilní. Stejně jako v minulém měsíci hodnotí práci prezidenta kladně mírně více než dvě třetiny lidí. Proti únoru si však prezident pohoršil, protože tehdy jeho činnost schvalovalo 73 procent respondentů. Ostatní ústavní instituce si proti dubnu polepšily. Podpora vlády stoupla o pět procent, podpora parlamentu o sedm.

Podle STEM opět platí, že vybrané ústavní instituce hodnotí pozitivněji lidé mladší 44 let a občané s vyšší úrovní vzdělání. Za velmi prospěšnou považuje v současnosti práci prezidenta 88 procent příznivců ODS, kteří také většinou hodnotí kladně práci vlády (62 procent) a parlamentu (53 procent). Tradičně nejhorší hodnocení politické situace je možné pozorovat u voličů KSČM, ke kterým se podle STEM v poslední době přidávají také přívrženci druhé opoziční strany ČSSD.

V celém volebním období prezidenta Václava Klause je podle STEM možno zaznamenat jen drobné výkyvy. Naopak názory na parlament a vládu se mění. Nejlepší hodnocení vykazovaly obě instituce po katastrofálních povodních na podzim roku 2002. Nejhorší bylo v době politické aféry bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) na jaře roku 2005. Po nástupu premiéra Jiřího Paroubka, který Grosse vystřídal, se hodnocení vlády a parlamentu výrazně zlepšilo. Od října loňského roku se hodnocení obou institucí po propadu v souvislosti s hledáním stabilní vlády opět postupně zlepšuje. Mírný pokles zaznamenala koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS) pouze v minulém měsíci.

Při květnovém šetření oslovila společnost STEM 1219 lidí starších 18 let.

Foto: Lucie Pařízková