Ničivé červnové povodně, červencová bouřková smršť a pak podzimní sucha, uťatá v půli října sněhovou kalamitou. Bylo letošní bláznivé počasí důkazem globálních klimatických změn?
Pan František z Čeladné se těšil, že v sobotu 17. října konečně sklidí úrodu kiwi. Exotickou plodinu, kterou už několik let úspěšně pěstuje ve velkém pod beskydskou Kněhyní, však 14. října zasypala půlmetrová závěj sněhu. Sníh navíc zlomil staletou lípu před jeho domem, která spadla přímo na synovo zánovní auto. Učitelka Helena Hantkeová, která žije jen kousek odtud, se kvůli výluce na železnici nedostala dva dny do práce a čtyři dny žila při svíčkách.
Předpovědi, nebo věštby?
Meteorologové nad extrémními projevy přírody jako obvykle jen krčili rameny. Zvláště, když se nesplnily dlouhodobé předpovědi. Ta ze 30. září se třeba ukázala jako pouhá babská povídačka. "Přes den by mělo být maximálně dvanáct stupňů, při zmenšené oblačnosti však mohou vystoupat až k dvaceti stupňům Celsia. Noci budou mrazivé," věštili meteorologové, jaké bude počasí mezi 10. a 20. říjnem. Právě v tyto dny republiku ochromily sněhové vánice a jen během 15. října hasiči kvůli sněhu zasahovali pětsetkrát.
Na Lysé hoře napadl metr prašanu, v nejvýchodnější vesnici Beskyd na Hrčavě 70 centimetrů. V zahradách dozrávala sněhem obalená jablka. Smrky, zatím neopadané modříny i listnáče, na kterých listí sotva začalo žloutnout, lámal těžký sníh jako párátka. Padající stromy ničily elektrické vedení a na 45 tisíc lidí zůstalo bez elektrického proudu. Devět okresů vyhlásilo kalamitní stav a bylo uzavřeno 16 železničních tratí a desítky silnic.
-4b32235d977b8_543x59.gif)
Foto: Jan Schejbal
