Rozhovor TÝDNE
Rozpadu Rakouska-Uherska nelituji, tvrdí možný následník trůnu

Staré mocnářství nerozbila válka, ale sílící nacionalismus. Přestože není císařem, jeho život je plný povinností. "Jsem ale svobodný člověk a mohu říkat, co si myslím," tvrdí Karel Habsbursko-Lotrinský, teoretický následník rakousko-uherského i českého trůnu. Rozhovor TÝDNU poskytl u příležitosti návštěvy brněnské Masarykovy univerzity.

Jak vypadá obyčejný den teoretického panovníka jedné z největších evropských říší?

Ve skutečnosti žádný takový den, který bych mohl považovat za obyčejný, nemám. Většinu času cestuji po Evropě, převážně obchodně. Zrovna před několika dny jsem byl například v Sarajevu...

V Sarajevu? A nebál jste se tam?

Ne, nebál (usmívá se). Chtěl jsem říci, že ještě dnes se vracím do Rakouska, zítra už zase jedu jinam, pak zase třeba do Nizozemska a tak dále. Čili co je to obyčejný den, vlastně vůbec neznám. Jasně, občas se zastavím, když se potkám se svou rodinou, ale na to je strašně málo času.

Váš život je tedy hodně podobný tomu, jaký byste vedl, kdybyste stál v čele Rakouska-Uherska, pokud by samozřejmě bývalo přežilo až do dnešní doby.

To je pravda, ale oproti mým předkům mám jednu obrovskou výhodu. Jsem svobodný člověk a můžu si říkat, co chci, aniž bych se musel obávat, jestli tím něco nezpůsobím. Jediné, o co se starám, jsou mé firmy, rodina nebo organizace Blue Shield pro ochranu kulturních památek před dopady válečných konfliktů.

Takže vůbec nelitujete, že Rakousko-Uhersko před sto lety přestalo existovat?

Z hlediska mého osobního života určitě nelituji. Ale pokud bych měl hodnotit, jestli bylo Rakousko-Uhersko dobré, nebo špatné, což je samo o sobě velmi zúžené a zjednodušené, myslím si, že je třeba dívat se na to, co všeho bylo za jeho éry vybudováno. Jsem si samozřejmě vědom toho, že šlo o velice různorodé soustátí s mnoha národy, jazyky nebo kulturami, takže to každý může vidět jinak. Ale je třeba si uvědomit, že Rakousko-Uhersko dokázalo jako jeden z prvních států v Evropě vybudovat demokratický systém, sociální systém - měli jsme například prvního ministra pro sociální záležitosti - a podobně.

CELÝ ROZHOVOR SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 29. ŘÍJNA.