Dvě třetiny manželství skončí v Česku rozvodem. Na tisíc obyvatel se zde ročně uskuteční 4,1 svatby a 2,7 rozvodu. V míře rozvodovosti přitom patří Češi k nejhorším v Evropě. A navíc stoupá. Na rozdíl od svateb, kde je trend přesně opačný. Vyplývá to z aktuálních údajů zveřejněných tento týden evropským statistickým úřadem Eurostat.
Česko je podle nich v počtu rozvodů přepočtených na počet obyvatel páté nehorší v Evropě. Hůře už jsou na tom jenom Dánové, Litevci, Švédové a rekordní Lotyši s 3,5 rozvody na tisíc obyvatel. V Česku se navíc oproti roku 2012, kdy proběhl předposlední přepočet, zvýšil počet rozvedených manželství z 2,5 na 2,7 na tisíc obyvatel.
"Minulým režimem tu byla přerušená tradice sounáležitosti k církvím a důraz na spirituální život," domnívá se psycholog Jan Kulhánek z pražské Psychoterapie Anděl. Češi proto nevnímají sňatek až tak vážně jako v zemích, kde lidé více tíhnou k církvím. "Navíc lidé více než dříve řeší radikálněji krizi středního věku, jsou více individualističtí, a proto se snáze rozvádějí," dodal Kulhánek.
Nejlépe jsou na tom co do počtu rozvodů Malťani s 0,8 rozvedenými partnerstvími na tisíc obyvatel a Slovinci. "Příznačně je nižší počet rozvodů v jižních členských státech než v severních," uvádí k tomu bez bližšího komentáře eurostatistici.
Češi se do manželství neženou
Na rozdíl od počtu rozvodů v Česku klesá počet svateb. Ještě v roce 1990 jich bylo 8,8 na tisíc obyvatel, v roce 2000 se uskutečnil na stejný počet lidí 5,4 sňatků, v roce 2012 to bylo 4,3 a podle posledních údajů z roku 2013 to je 4,1 svatby. "Částečně to je kvůli tomu, že se změnila věková struktura obyvatelstva," říká Tomáš Fiala, sociolog z Vysoké školy ekonomické. Není zkrátka už tolik mladých lidí, kteří by se ženili nebo vdávali. "Podstatně se změnily i zvyky. Po vzoru západních států žije daleko více párů nesezdaných," dodává Fiala.
Nejvíce svateb v přepočtu na tisíc obyvatel se podle Eurostatu koná v Litvě, 6,9, v Lotyšsku a na Kypru. Mezi svatbychtivé patří i Slováci a Finové.
