Stav epidemie nového typu koronaviru buď umožní vládě po 17. květnu pokračovat bez plánovaných opatření, nebo bude třeba žádat o prodloužení nouzového stavu. Novinářům to před úterním jednáním Sněmovny řekl předseda poslanců vládní sociální demokracie Jan Chvojka. V případě novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, kterou chystá vnitro, chce podle něj kabinet postupovat standardní legislativní cestou. Není tak možné, aby platila do 17. května, dokdy aktuálně stav nouze v ČR platí. Kabinet se podle Chvojky pro některou z alternativ musí rozhodnout v příštím týdnu.
Vládní plán rozvolňování opatření proti epidemii končí 25. května, Sněmovna ale nevyhověla žádosti, aby nouzový stav trval až do té doby. Na novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která měla nesoulad vyřešit posílením pravomocí ministerstva zdravotnictví v oblasti zákazu provozu obchodů či konání hromadných akcí, se v pondělí koaliční ANO a ČSSD neshodly. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) má do čtvrtečního jednání vlády předložit svůj návrh ústavního zákona.
"Shodou okolností jsem teď k tomu mluvil s panem ministrem vnitra, je fáma a lež, že bychom takovýto zákon chtěli projednávat ve zkráceném režimu. Budeme ho konzultovat se všemi stranami ve Sněmovně, aby byl pro ně co nejvíc přijatelný a ústavně konformní," uvedl Chvojka. Legislativní proces tak zabere mnohem víc času. "Musíme na férovku říct, že se to do 17. května nedá stihnout," dodal.
Kabinet tak má dvě možnosti, míní Chvojka. "Buď čísla budou taková, že ta opatření nebudou potřeba, ale já za sebe si to nemyslím, nebo je tu druhá možnost, zkusit požádat Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o týden nebo dva," uvedl. Novela by měla zákon o bezpečnosti rozšířit o speciální stav pro případ epidemie. Podle ČSSD by v ústavní novele nemělo posílit ministerstvo. "Určitě by neměl být správný směr, že v jiném zákoně uděláme to stejné, (co bylo obsahem návrhu novely o ochraně veřejného zdraví," řekl.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) novinářům řekl, že kabinet chce zabránit tomu, aby se kolem epidemie a předpisů vedly politické boje. "Aby po 17. květnu platila omezení, je třeba, aby je vláda měla možnost vyhlásit. Je třeba to udělat právně konformně," řekl. Vláda podle něj nechce "ohýbat" ústavu a má zájem se dohodnout s opozicí. "Vybereme takový postup, který umožní ochránit zdraví lidí," dodal.
Také Zaorálek preferuje variantu, která upraví vládní pravomoci namísto toho, aby byly rozšířeny kompetence jednoho ministra. "Rozhodnutí byla dosud vždy posuzována všemi členy vlády, nejen z hlediska zdravotního, ale i ekonomického. Připadalo mi správné, že o všech rozhodovala vláda jako celek," vysvětlil.
Lidovci vyzývají k jednání s firmami
Vláda by se podle předsedy poslanců a místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška měla zabývat mimosoudním vyrovnáním s firmami vzhledem k restrikcím kvůli pandemii koronaviru. Jinak by mohlo hrozit to, že soudy budou zavaleny tím, že se podniky budou chtít domoci svého odškodnění.
Bartošek vyzval vládu, aby co nejdříve jednala s Hospodářskou komorou či odborovým svazem a nastavila vhodné parametry mimosoudního vyrovnání. "Protože to, co nám do budoucna může reálně hrozit, je, že firmy se budou chtít domoct svého odškodnění a mohou být zavaleny soudy," řekl. Pokud vláda nenajde vhodné řešení, bude to podle něj znamenat "enormní náklady na státní rozpočet".
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka dále uvedl, že lidovci podporují jednorázový příspěvek 500 korun denně pro malé společnosti s ručením omezením. Peníze by ale podle něj měly dostat také jiné formy podnikání, například malé akciové společnosti, které třeba mají jednoho vlastníka. KDU-ČSL podá pozměňovací návrh.
Podporu lidovců má senátní úprava příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné, horní komora žádá zvýšení příspěvku za květen na 700 a za červen na 900 korun denně. Vláda počítá s 500 korunami.
Komunisté podmiňují toleranci vládě jednáními o ochraně vod
Komunisté nechtějí podpořit ústavní zákon posilující pravomoci ministerstva zdravotnictví, jak o něm plánuje jednat menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD v souvislosti s epidemií koronaviru nového typu. Toleranci vládě současně podmiňují jednáními o ochraně vody. Na tiskové konferenci to uvedl místopředseda KSČM Stanislav Grospič.
Komunisté upozornili na to, že ochrana vody, a to v souvislosti s jejím vlastnictvím i kvalitou a množstvím, byla jednou z podmínek pro toleranci vlády, jak ji komunisté menšinovému kabinetu slíbili. Grospič poukázal na odmítavý postoj kabinetu k jejich návrhu na ústavní ochranu vod a na to, že k tématu vody měla být ustavena pracovní skupina. KSČM kvůli tomu bude podle Grospiče zvažovat, zda "má dále setrvávat v toleranci vlády".
Grospič současně kvitoval, že vláda zatím ustoupila od návrhu na posílení pravomocí ministerstva zdravotnictví v době epidemie, protože komunisté by takový návrh zákona nepodpořili. KSČM by podle něj nemohla podpořit ani obdobný návrh jako ústavní. Je podle něj třeba dodržovat vyvážené kompetence, jak jsou dány v současnosti.
Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek. Ústavním zákonem jsou například vymezeny kraje, další se týkají bezpečnosti ČR, referenda o přistoupení ČR k Evropské unii či vymezují státní hranice. Podle Ústavního soudu do ústavního pořádku spadají i mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách.
Dopis Kuberovi
Starostové a nezávislí (STAN) chtějí, aby se plénum Sněmovny zabývalo dopisem čínského velvyslanectví zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS) kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan a tím, jakou roli v kauze kolem dopisu sehrála Kancelář prezidenta republiky. Věc by bylo vhodné projednat na některé z dalších schůzí Sněmovny, řekl novinářům předseda STAN Vít Rakušan. Záležitostí se minulý týden zabýval zahraniční výbor Sněmovny, který se usnesl, že kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář zamlčuje některé důležité informace o dopisu.
"Myslím, že ta věc by se měla dostat na plénum Sněmovny. Měli bychom to plenárně projednat a ještě jednou požádat Hrad, Kancelář prezidenta republiky, aby se jasně vyjádřili a ukončili mlčení, které jen budí pochybnosti o tom, jakou roli v kauze dopisu Kancelář prezidenta republiky hrála," řekl Rakušan.
Připomněl, že se dopisem opakovaně zabýval zahraniční výbor Sněmovny a minulý týden přijal usnesení, v němž kritizoval Mynáře. Kancléř byl na jednání výboru pozván, ale účast písemně odmítl.
Čínské velvyslanectví podle dřívějších informací serveru Aktuálně.cz předalo v lednu Hradu dopis, kde hrozilo trestem Kuberovi i českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná návštěva Tchaj-wanu. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína reagovat. V polovině března odmítli čeští nejvyšší ústavní činitelé ve společném prohlášení nátlak Číny a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními. Mynář informaci Deníku N popřel, Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 svého kancléře podpořil, aniž sdělil něco dalšího.
S ohledem na stav epidemie není prodloužení stavu nouze nutné
Podle hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) už není nutné další prodlužování nouzového stavu v Česku kvůli koronavirové epidemii, jak uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Kritizoval v té souvislosti vládní strany za nejednotnost a koncepční chaos kolem novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Ta měla zajistit pokračování některých vládních opatření po 17. květnu, kdy nouzový stav končí, kabinet ji ale po sporu přerušil a ministerstvo vnitra chystá ústavní novelu krizového zákona.
Okamura řekl, že další prodloužení nouzového stavu nepokládá jeho hnutí s ohledem na stav epidemie za nutné. "Zastáváme názor, že ve stavu legislativní nouze lze provést schválení drobných změn zákonů, například zákona o veřejného zdraví. Vláda původně ohlásila záměr tento zákon doplnit a při řešení situace využít, ministři za ČSSD ale tuto snahu zablokovali," uvedl Okamura.
Sociální demokracie podle něj chce nouzový stav zbytečně prodlužovat a využívat politickou moc, která z něj plyne. "Nejde už o ochranu zdraví lidí, to jde řešit podle zákona o ochraně veřejného zdraví," uvedl Okamura. SPD by podle něj vládní návrh novely doplnila o ustanovení, že ministr zdravotnictví smí omezovat provoz obchodů či konání velkých akcí jen na nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu. Ministerstvo by také podle SPD mělo s opatřením zveřejňovat informace o kompenzacích pro ty, které postihne.
Okamura kritizoval, že vláda na zákonu "týden pracovala", aby pak ČSSD prohlásila, že je v rozporu s ústavou a "smetla ho ze stolu". "Vláda nás dovedla do slepé uličky," řekl. Podle SPD by vzhledem k nynější epidemiologické situaci měla skončit většina opatření, pouze by měly zůstat uzavřené hranice. "Příval cizinců by mohl znamenat epidemiologický problém a možná druhou vlnu (covidu-19)," uvedl šéf poslanců SPD Radim Fiala.
Bez dat nelze dělat zodpovědnou politiku, tvrdí Piráti
Piráti budou chtít na jednání Sněmovny zařadit mimořádný bod a požádat vládu o informace a data ke koronavirové pandemii, řekla první místopředsedkyně strany Olga Richterová. Podle ní je v zahraničí běžné, že státní instituce v zabezpečené podobě dávají data vědecké veřejnosti. Jako příklad zmínila Velkou Británii, Švýcarsko i Slovensko.
"Zveřejnění se týká zejména epidemiologických modelů, potom podrobných, byť samozřejmě anonymizovaných dat, a scénářů vývoje, tedy toho, abychom o budoucnosti měli alespoň nějakou představu, aby se mohli připravit podniky, zaměstnavatelé i lidé. Bez dat nelze dělat zodpovědnou politiku a poskytnutí dat vědcům je ku prospěchu celé zemi," řekla Richterová.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že jeho strana navrhovala legislativní zakotvení takzvaného pandemického stavu. O něčem podobném hovořil v pondělí po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s možnou změnou ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, kterou předloží ministerstvo vnitra kabinetu ve čtvrtek.
Michálek připomněl, že Piráti navrhují zavést stupně pohotovosti po vzoru Nového Zélandu. Škála by byla čtyřstupňová, první stupeň by znamenal mírné nebezpečí a s ním spojená opatření, která jen málo zasahují do svobod občanů, naopak čtvrtý stupeň by představoval nouzový stav.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík uvedl, že Piráti podporují jednorázový příspěvek 500 korun denně pro malé společnosti s ručením omezeným. Nějakou formu příspěvku by ale podle něj měli dostat také lidé pracující na dohody a lidé, kteří mají kromě živnostenského listu ještě malý úvazek, například zaměstnanecký. Piráti podporují také senátní úpravu příspěvku pro osoby samostatně výdělečně činné. Horní komora žádá zvýšení příspěvku za květen na 700 a za červen na 900 korun denně, vláda počítá s 500 korunami.
Podle ODS mohou děti zpět do lavic na konci května
Za současného poklesu šíření nového typu koronaviru a při rozvolňování omezení v různých dalších oborech by se podle opoziční ODS mohly děti vrátit do škol 25. května. Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že děti a jejich rodiče by neměli žít v nejistotě, například kvůli podobě přijímacích řízení či maturit. Zatím ministerstvo školství plánuje návrat žáků jen omezeně, od 25. května by se měli ve skupinách do 15 vrátit do lavic žáci prvního stupně základních škol.
Místopředseda ODS Martin Baxa bude chtít od ministra školství Roberta Plagy (ANO) slyšet ve Sněmovně informace, ze kterých by plynulo, že se do škol nemohou vrátit všechny děti. Pokud taková rizika neexistují, bude ODS usilovat o to, aby se školy před koncem měsíce otevřely v mnohem větším rozsahu, uvedl Baxa. Kritizoval, že dosud není jasný termín maturit a jednotných přijímacích zkoušek, ani manuál, pole kterého mají ředitelé připravit školy na návrat žáků.
Plaga se chystá termín zkoušek zveřejnit do čtvrtka. Už dříve ministerstvo avizovalo, že se uskuteční nejdříve po třech týdnech od návratu žáků do škol. Ročníky, které se připravují na zkoušky, se přitom mají v upravené formě výuky do škol vrátit 11. května.
Manuál s podmínkami pro částečný návrat dětí do tříd obdrželi ředitelé škol podle ministerstva o víkendu. K dispozici je také na webu úřadu. První stupeň základních škol se podle vládního plánu otevře 25. května. Žáci devátých tříd se budou moct vrátit do škol od 11. května, aby se mohli připravovat na přijímací zkoušky. Ve stejný den se otevřou střední školy pro maturanty. Školní docházka není povinná. Na doporučení pro školy, jak v nich zajistit provoz, pracovalo ministerstvo školství společně s týmem epidemiologa Rastislava Maďara z ministerstva zdravotnictví.
