Sbírat intimní data o lidech je nepřípustné, tvrdí senátoři

Shromažďovat jména a intimní data lidí na jednom místě? Nepřípustné. Tuto novinku obsaženou v zákoně o zdravotních službách by měl zrušit Ústavní soud. Tak se rozhodlo dvacet senátorů napříč politickým spektrem. Za podpory České lékařské komory podali ústavní stížnost.

Stačí chytit obyčejnou rýmu a řešit ji s praktickým lékařem. Soukromí pacienta se okamžitě rozplyne. Do obrovské zdravotní databanky začnou hned proudit všechny citlivé údaje - prodělané choroby, povolání, rodinné poměry či bezúhonnost. Na to všechno se bude muset lékař zeptat. Data budou úředníkům dostupná pod rodným číslem, k dispozici bude i bydliště. To vše bez souhlasu pacienta.

Takzvaný "národní informační systém", jak se má databanka jmenovat, zřídilo ministerstvo zdravotnictví. Plán vepsalo do nového zákona o zdravotních službách, který začne platit 1. dubna. Norma je ale podle senátorů v rozporu s listinou základních práv a svobod.

"Podali jsme stížnost k Ústavnímu soudu. Obsahuje celkem tři body," přibližuje jedna ze signatářek návrhu, senátorka Alena Dernerová. Naprosto nepřípustný je podle ní národní zdravotní informační systém, který má shromažďovat citlivá data o lidech. Senátorům vadí také likvidační pokuty pro lékaře, a to třeba za to, že údaje nebudou hlásit. "Třetím problematickým bodem je nová registrace všech zdravotnických pracovníků. Podle nového zákona musí úřední mašinerií znovu projít všichni, kteří chtějí stále léčit lidi," říká Dernerová.

Signatáři návrhu se opírají o stanovisko, které zpracovala Jindřiška Syllová z Parlamentního institutu a k dispozici ho má také on-line server TÝDEN.CZ. Závěr dokumentu je jednoznačný: norma otevírá možnost založit později jakýkoliv další registr s citlivými údaji lidí. Bez vědomí a souhlasu lidí i parlamentu. "Ustanovení je na hranici ústavnosti. Blanketním způsobem omezuje lidská práva," píše se v dokumentu.

Chceme vědět, kolik lidí trpí syfilis, nebo že jí trpí Franta Novák?

Senátory v aktivitě podporuje Česká lékařská komora. "Ten zákon je k neuvěření. Je nejasné, k čemu mají všechna ta data sloužit," říká šéf komory Milan Kubek. Pokud chce české zdravotnictví data, bohatě mu podle něj stačí anonymní. "Je třeba vědět, kolik lidí v zemi má syfilis, už ne to, že se tím nakazil Franta Novák," pohoršuje se nad zněním zákona, který prošel sněmovnou před Vánocemi.

Data se podle něj mohou stát velmi snadným prostředkem k vydírání. Stane-li se za dvacet let lidovecká poslankyně ministerskou předsedkyní, bude snadné zničit jí kariéru léta starými potraty.

Se zákonem má ostatně problém i Úřad pro ochranu osobních údajů. Na problematická místa prý upozorňoval ministerstvo zdravotnictví opakovaně. Ministerstvo ale nikdy připomínky ochránců dat neprojednalo. "Přitom jde o uchovávání a sdružování informací, které jsou mnohdy kopiemi částí zdravotnické dokumentace. Vzniká významné riziko ohrožení soukromí občanů," varuje ve zprávě na svých webových stránkách úřad.

O ústavní stížnosti na některá ustanovení zákona uvažují i sociální demokraté.

Ministerstvo zdravotnictví, které normu připravilo, si však stojí na svém. "Jen se snažíme propojit již existující registry. Ty běží několik desetiletí a nikomu to nevadí," odmítá kritiku poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek. Účel registru je podle něj jasný - sledovat dopady léčení a upravovat podle toho třeba platby zdravotníkům.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska už se navíc ministerstvo domluvilo i s Úřadem pro ochranu osobních údajů. "Registr na tři roky spustíme a pak vyhodnotíme fungování a přínos jeho provozu pro systém zdravotní péče v Česku," popisuje. Podle toho, jaké výsledky sledování přinese, se pak bude postupovat dál.