Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nadále hájí takzvanou českou výjimkou k lisabonské smlouvě, kterou v minulosti prosadil tehdejší prezident Václav Klaus.
Evropský parlament v tomto týdnu doporučil členským státům, aby se výjimkou nezabývaly, a nechce proto svolávat konvent, který by ji zahrnul do evropských smluv. Schwarzenberg v České televizi řekl, že osloví premiéra Petra Nečase s otázkou, co s výjimkou dál udělat.
"Toho času tu výjimku bráním, poněvadž ani vláda mi nedala jiné instrukce, ani od pana prezidenta v této souvislosti nepřišlo jasné slovo," řekl šéf české diplomacie. Od hlavy státu ale prý očekává, že bude v souladu s někdejším stanoviskem sociální demokracie, tedy že bude proti výjimce.
K případné změně postoje by se podle Schwarzenberga měla jasně vyjádřit vláda. "Já jsem bojoval za tu výjimku, opravdu poctivě na tom pracoval. Nicméně jsem byl vždy přesvědčen, že ty ostatní pojistky pro Českou republiku jsou dostatečné, že ji ve skutečnosti nepotřebujeme," odpověděl na otázku, jaký je jeho osobní postoj.
Požadavek na výjimku z lisabonské smlouvy související s uplatňováním Listiny základních práv EU vznesl Klaus v říjnu 2009, neboť se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují. Výjimku Česku přiznal summit EU koncem října 2009.
