Šéf Ústavu pro studium totality odvolán, prozatím ho povede Foglová

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů na středečním jednání podle očekávání odvolala z funkce ředitele Daniela Hermana. Na jeho místo v podvečer zvolila Pavlu Foglovou, která působila jako šéfka Českého centra ve Varšavě v Polsku, řekl člen rady Michal Uhl. Foglová bude ve funkci do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku.

Radní byli s činností Hermana dlouhodobě nespokojeni. Kritizovali hlavně způsob, jakým instituci řídil. Herman s rozhodnutím nesouhlasí. Stejně jako premiér Petr Nečas (ODS) jej považuje za zpolitizované. Podle premiéra stojí v pozadí rozhodnutí sociální demokracie a komunisté, představitelé ČSSD to popírají.

Pro Hermanovo odvolání hlasovalo pět členů rady ze šesti. Vytýkali mu především způsob, jakým instituci řídil. "Digitalizace tak, jak je prováděna, je podle nás chaotická, ani jediný fond není zdigitalizován v úplnosti," zopakovala dnes předsedkyně rady ústavu Petruška Šustrová. Veřejnost by podle ní měla mít k některým fondům přístup. Údajný politický podtext odvolání odmítla. "Já jsem kritizovala Hermana už od jeho nástupu," uvedla.

Herman ve funkci působil od roku 2010. "Byl jsem zvolen na základě řádného výběrového řízení s mandátem na pět let. Účelovým mediálním aktem a následným rozhodnutím rady se cítím být poškozen," uvedl Herman. Hlavním důvodem odvolání je podle něj "politická motivace pod tlakem některých jednotlivců z ČSSD v pozadí s komunisty". Podle něj jde o boj o klíče od Archivu bezpečnostních složek (ABS), který pod ÚSTR spadá. Na výsledky své práce je hrdý, ústav vedl nadstranicky a zanechává jej v nejlepší kondici, řekl. Na stranu Hermana se postavila část zaměstnanců a odborářů.

Také někteří historici radu, která byla zvolena levicovým Senátem, kritizují jako zpolitizovanou. Podle nich se snaží ústav paralyzovat a odvolání Hermana je jen jedním z kroků. Někteří se dokonce obávají toho, že změny v ÚSTR by mohly vést k posunu v interpretaci totalitní minulosti, kterou má zákonem zřízený ústav nestranně zkoumat. Existují obavy, že by měl ústav zcela skončit.

Rada podle Šustrové oslovila několik lidí vhodných na místo ředitele. Nejlepší kandidátkou prý byla Foglová. Ta dnes také jako jediná předstoupila před radu se svou koncepcí. "Především bych chtěla činit všechny kroky tak, aby ústav byl odpolitizován a odideologizován a aby výstupy z ústavu byly skutečně výstupy vědeckými," řekla po zvolení novinářům. Rada od ní podle Šusterové očekává, že ústavu dodá stabilitu a systémový základ. Do ředitelského křesla usedne osmačtyřicetiletá polonistka Foglová zhruba na rok. Tak dlouho podle Šustrové potrvá příprava výběrového řízení.

Premiér Petr Nečas (ODS) považuje odvolání Hermana za výhradně politické rozhodnutí přijaté ruku v ruce vedením ČSSD a komunisty. "S vážnými obavami sleduji, jak čtvrt století po sametové revoluci vrcholí snaha sjednocené levice KSČM a ČSSD, v tomto případě pod záštitou Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka, politicky diktovat, jak se smí či nesmí na veřejnosti mluvit o minulosti naší země," uvedl Nečas.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zdůraznil, že odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala. "V obecné rovině podporujeme odpolitizování ÚSTR a jeho transformaci na standardní vědeckou instituci zaměřenou na zkoumání nacistické a komunistické totality," sdělil. Připomněl, že pravidla fungování ústavu včetně pravomocí a způsobu volby rady určila před lety ODS.

Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí, má za úkol shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace.