Šéf zelených chce po ODS peníze za kampaň

Zákeřný podraz, který poškodil nejen menší politické strany, ale také voliče. S takovými slovy vyrazil do boje proti novému rozdělení volebních obvodů v Praze šéf Strany zelených Ondřej Liška.

Už před volbami podal proti změně, kterou prosadili občanští demokraté, stížnosti k Nejvyššími správnímu a Ústavnímu soudu. Soud ovšem jeho stížnost zamítl. Důvod: nelze předjímat výsledek voleb. Nyní jsou ale podle Lišky na stole jasná data.

"Byli jsme poškozeni, občanští demokraté omezili právo pražských voličů, kteří volili koalici SNK-ED a Strany zelených, a tím pádem způsobili, že zřejmě žádný mandát po volbách nezískáme," řekl České televizi Liška. Výsledek voleb prý proto napadne u soudu. Kromě toho bude chtít po ODS peníze - prostředky, které zelení zbytečně vynaložili na kampaň.

"Pokud zelení u soudu neuspějí, podáme ji my," vyjádřil nelibost nad změnou v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi také komunista Vojtěch Filip. I podle něj zavedli občanští demokraté narychlo takový systém, který poškodil malé strany. "Tady bylo omezeno právo vybrat si. V této situaci je vlastně pro vstup do zastupitelstva až desetiprocentní klauzule," řekl Filip.

Podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky by se měly pražské komunální volby konat ve stejném režimu a podle stejných pravidel jako ve volbách krajských. "Praha je velká a je to nejen hlavní město, ale také samostatný kraj," vysvětlil. Pak by podle něj nebyly žádné "manipulace" možné.

Lídři pěti největších politických stran v pořadu České televize také diskutovali nad tím, zda nezměnit celý volební systém pro komunální volby. Je totiž mnohem komplikovanější, než je tomu u voleb parlamentních. Je v principu poměrný, většinové prvky v něm zastupují hlasy pro vybrané kandidáty. Voliče může mást také jiný způsob takzvaného "panašování" - křížkování, tedy hlasování pro konkrétního politika na kandidátce.

"Volič by si měl během komunálních voleb velmi rozmyslet, jestli svých preferenčních hlasů využije, nebo ne. Ty totiž nefungují tak jako u sněmovních voleb. Jsou to hlasy pro politické strany a pak teprve potom preferenční hlasy pro jednotlivé kandidáty," vysvětluje politolog z olomoucké Palackého univerzity Tomáš Lebeda. Volič tak podle něj může snadno nabýt mylného dojmu, že dává hlas jen vybraným osobnostem. Odevzdává přitom nejdřív hlas dané straně, jejíhož kandidáta zaškrtl, a až poté hlas přímo svému oblíbenci.

V komunálních volbách také může kandidát "zespoda" přeskočit své spolustraníky jen v tom případě, že se mu dostane nejméně o 10 procent hlasů víc, než je průměr na jednoho kandidáta strany. "Paradoxně tak volič často - a nevědomky - přispěje ke zvolení lídra, kterého volit nechtěl, a svému oblíbenci neprospěje," říká Lebeda. Voliči se navíc nedozví, jak bude s jejich hlasy naloženo. "To je zásadní chyba," dodal Lebeda.

Nesmyslná je podle něj i pětiprocentní hranice nutná pro to, aby mohla strana zasednout v zastupitelstvu. Zavedl ji zákon o volbách do zastupitelstev obcí. "To významně ztěžuje pozici každého nezávislého kandidáta, který do zastupitelstva chce. Na komunální úrovni nemá koncentrace politiky význam," tvrdí Lebeda.

Pro změnu celého systému by určitě zvedl ruku šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, myšlenku podpořil i Vojtěch Filip. "Ano, budeme se snažit, aby byl systém stejný jako systém voleb parlamentních. Aby to, co se lidé naučili v parlamentních volbách, mohli uplatnit i v komunálních volbách. Bude také zajímavé zjistit, kolik neplatných hlasů padlo v těchto volbách jen z toho důvodu, že tomu všemu lidé nerozuměli," přihlásil se ke změně také lídr Věcí veřejných Radek John, na jehož ministerstvu vnitra právě vzniká nová podoba zákona.

Naopak šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka by nic neměnil. "Je třeba lidem vysvětlit, jaký je rozdíl mezi kroužkováním při hlasování do parlamentu a křížkováním u voleb do zastupitelstva. Seděl jsem ale v minulosti v zastupitelstvu Slavkova u Brna a vím, že si lidé s volebními lístky poradí," řekl.