Valdštejnskou zahradou v areálu Senátu se letos asi pávata batolit nebudou. Mohou za to kuny. Návštěvníci zahrady se tak budou muset spokojit s pohledem na dvě výřata, která se ve voliéře narodila na jaře, případně na nové opeřence z řad dobrovolných ptačích obyvatel zahrady. K nim tradičně patří slípka zelenonohá, která si za svůj letní domov volí zahradní jezírko.
"Přírůstků pávů se zřejmě toto léto nedočkáme, všechna nám známá hnízda pávů v zahradě totiž napadly kuny," uvedla na senátní tisková tajemnice Pavlína Heřmánková. Paví rodinka, do níž patří i pár bílých jedinců, tak pravděpodobně letos výří náskok nedožene a ani nepředežene.
Výři letos vyvedli na svět párek mláďat a stejný počet dospělých jedinců bude muset voliéru opustit. Důvodem je mimo jiné potřeba zabránit tomu, aby jejich společenství doznalo nežádoucích degenerativních změn v dalších pokoleních. Podobně jako v minulých letech bude Kancelář Senátu muset výry nabízet nejprve jiným organizačním složkám státu, uvedla Heřmánková.
Na své si v zahradě přijdou i milovníci květin a stromů. Obdivovat mohou například jinan dvoulaločný, platan javorolistý nebo vinnou révu a z Turecka dovezené fíkovníky u zdi Valdštejnského paláce.
Valdštejnská zahrada je druhou největší ve vnitřní Praze. Od roku 1634, kdy ji nechal zbudovat Albrecht z Valdštejna v manýristickém stylu, získala podobu v duchu romantismu a později baroka. Návštěvníci v ní mohou obdivovat soubor devíti bronzových plastik, kopií díla nizozemského sochaře Adriana de Vriese, a unikátní salu terrenu, určenou pro zahradní koncerty a vyzdobenou freskami italského malíře Baccia del Bianca.
