Po prvním kole senátních voleb se sice nemůže žádný z kandidátů radovat z křesla v horní komoře, přesto jejich výsledky ledacos naznačily. Třeba to, že sociální demokraté mají našlápnuto k senátní většině. A že vzpoura proti dvěma velkým stranám je ta tam.
Ve druhém kole senátních voleb změří síly 22 kandidátů ČSSD, 19 z ODS, pětice zástupců Starostů a TOP 09. Zmrtvýchvstání zažili lidovci - mezi nejúspěšnější kandidáty se dostali třikrát, dvakrát strana Severočeši.cz. Ty doplňuje jeden nestraník a nezávislý. Komunální kolaps Věcí veřejných potvrzuje jen jediný postupující do druhého senátního kola.
Nová třetina Senátu může tedy mít z velké části oranžovou barvu. Ale také nemusí. Politologové oslovení on-line deníkem TÝDEN.CZ upozorňují, že ještě není hotovo. Nicméně už po sečtení velké většiny hlasů z prvního kola je zřejmé, že v senátních lavicích ČSSD posílí - a to i tehdy, pokud by v druhém kole uspěl byť jen jediný senátor. Sociální demokraté totiž neobhajují ani jedno křeslo.
"V kontextu toho, jakých výsledků dosahovali sociální demokraté v historii senátních voleb, to nepochybně úspěch je," říká politolog Tomáš Lebeda, který připomíná, že při minulých senátních volbách v roce 2008 ČSSD dosáhla ještě výraznějšího úspěchu. Tehdy se druhé kolo odehrálo bez oranžové účasti jen v jednom senátním obvodu. "Ne vždycky je ta situace tak výhodná, jako tomu bylo v minulých volbách," upozorňuje Lebeda. Tehdy ČSSD získala celkem 23 senátorů, jednoho dokonce už v úvodním kole.
Vysněná dvanáctka
Sociální demokraté ale i tak myslí vysoko. Vysněnou metou je dvanáct křesel. "Je reálné, že by ČSSD mohla získat těch dvanáct senátorů, a mít tak většinu v Senátu," myslí si politolog Milan Znoj. Tím by podle svého šéfa Bohuslava Sobotky mohli sociální demokraté zpomalit snahu vlády o reformy. Souhlas Senátu bude totiž potřeba například při změnách ústavy, volebního zákona či schvalování mezinárodních smluv.
Důležitější je podle politologů jiný aspekt možného vítězství. A to signál, že se strana na levém středu vzpamatovává z nepovedených parlamentních voleb. "Sociálně demokratická většina v Senátu nezmění fakticky politické poměry ani možnost vlády prosazovat reformy," domnívá se Milan Znoj. Podle něj může být úspěch sociálních demokratů signálem, že se změnila nálada v zemi po "Pyrrhově vítězství" ČSSD v květnových parlamentních volbách.
Úspěchu ČSSD ve volbách také mohl nahrát masivní nesouhlas se škrty, které prosazuje Nečasova vláda. Jen na demonstraci proti snížení platů státních zaměstnanců se v Praze sešlo až čtyřicet tisíc lidí. Politolog Rudolf Kučera řekl ČTK, že výsledky odrážejí obavy veřejnosti z úsporných opatření.
Resuscitace silných stran
Podle politologů také končí útěk voličů od dvou nejsilnějších stran, na kterém při minulých volbách vydělaly Věci veřejné a TOP 09. "Ta vlna odporu proti ODS a ČSSD už trochu odezněla. Tyto strany opět potvrdily svou dominantní roli," domnívá se politolog Znoj.
Při pohledu na mapu s volebními výsledky je ale patrné, že to ČSSD ještě nebude mít snadné. Je zřejmé, že v řadě obvodů, kde se do druhého kola nedostal zástupce TOP 09, její voliči v druhém kole podpoří spíš koaličního partnera ODS. Přestože předseda Karel Schwarzenberg nechce vydat žádné centrální doporučení, komu by lidé měli v druhém kole dát hlas. Přesto i on očekává, že voliči TOP 09 podpoří kandidáty vládní strany.
Největší debakl potkal koaliční Věci veřejné. Ty neúspěch v komunálních volbách podtrhly fiaskem v senátních; do druhého kola proklouzl jen jeden jejich kandidát, třebaže jejich šéf Radek John myslel na sedm senátorů. Výrazněji neuspěla ani TOP 09. Ta má v druhém kole pětici kandidátů. "Tyto strany nejsou etablované a často nebyly schopny nabídnout nějaké silné osobnosti, z tohoto pohledu pak není překvapivé, že neuspěly," vypočítává důvody neúspěchu Lebeda.
