Lavina levicové kritiky ve středu provázela senátní projednávání vládní představy o církevních restitucích. Po necelých třech hodinách se u řečnického pultu vystřídala desítka senátorů, dalších deset bylo do debaty přihlášeno. Rozprava byla ale kvůli přestávce na oběd přerušena do 13.45. K nejúdernějším odpůrcům patřil senátor Vladimír Dryml (dříve ČSSD), mluvil přes půl hodiny. Senát, v nemž má ČSSD většinu, vládní návrh zřejmě vrátí do sněmovny. I tak to bude málo platné. Poslanci podle premiéra Petra Nečase zákon schválí.
Podle senátora Drymla je návrh jasnou loupeží za bílého dne a dá se přirovnat k takové křivdě, jako bylo rozdělení majetků po bitvě na Bílé hoře. "Je to vrchol nemravnosti vůči všem dřívějším restituentům," řekl. Varoval mimo jiné, že přijetí zákona může ohrozit schopnost státu poskytovat služby občanům a otevře možnost ucházet se o majetek dalším organizacím, které působily za první republiky. Znamená to podle něj také otevření prostoru pro šlechtické restituce.
Vzápětí po Drymlovi vystoupil sociální demokrat Miloš Janeček. "Potěším vás tím, že se nebudu vracet před Bílou horu, takže to nebude trvat tak dlouho," reagoval na délku Drymlova vystoupení.
"Šlechtici už se srocují..."
"Mám strach, že Vatikán už je za dveřmi, že šlechtici už se seskupují, aby si sebrali, co lze," komentovala Drymlovy argumenty místopředsedkyně Senátu Alena Palečková (ODS).
"Nejsme proti majetkovému vyrovnání s církvemi, ale jsme proti nespravedlivému a rizikovému zákonu, který navrhuje tato vláda," objasňovala postoj ČSSD místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Šéf senátorů ČSSD Petr Vícha se pozastavil nad informací, že stát na církevním majetku ročně získává tři miliardy korun. Vznesl dotaz, zda po vrácení majetku budou ony tři miliardy vydělávat církve a budou tak mít dostatek peněz na platy duchovních i na údržbu svého majetku.
K nedostatkům vládního návrhu podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) patří nadhodnocení ceny půdy a lesů, za které má být vyplacena církvím náhrada, a osvobození prvního prodeje vráceného majetku od daně z převodu nemovitostí. Zcela absurdní je pak požadavek o navrácení majetku sedmi církvím, které před rokem 1990 na území ČR vůbec neexistovaly. Štěch vyzval všechny zainteresované strany k přípravě seriózního a spravedlivého návrhu vyrovnání s církvemi.
Předsedkyně senátorů TOP 09 a STAN Soňa Paukrtová podotkla, že debata o majetkovém vyrovnání s církvemi už trvala 22 let, ale sociální demokraté za tu dobu žádný vlastní návrh nepředložili. Ani za osm let, co byli u vlády, připomenul šéf senátorů ODS Richard Svoboda.
Nečas: Sněmovnou to stejně projde
Debata v senátu bude však zřejmě stejně málo platná. I když senátoři vládní církevní restituce vrátí do sněmovny, poslanci ho stejně bez problémů schválí. Myslí si to alespoň premiér Petr Nečas (ODS). "Až u toho mostu budeme, tak ho přejdeme," řekl novinářům na dotaz, zda má vládní koalice ve sněmovně podporu dostatečného počtu poslanců.
Premiér uvedl, že příliš věcné kritiky ze strany sociálních demokratů a levice obecně v debatě nezaznamenal. ČSSD podle něj byla ve vládě osm let a problém nebyla schopna vyřešit. Zopakoval, že jde o návrh, který vznikl dohodou 17 náboženských obcí, což považuje za unikátní hodnotu z hlediska celospolečenského života. "Z dlouhodobého horizontu je pro stát výhodnější a šetrnější než setrvání současného stavu," uvedl.Připomenul, že kvůli blokování církevních majetků je podvázán územní rozvoj 1500 obcí.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se peníze neztratí, dosud dává 1,5 miliardy ročně stát na platy duchovních, platí také opravy sakrálních památek. To nově převezmou církve, stejně tak budou ze svého majetku organizovat sociální a zdravotní služby, do kterých dávají masivně peníze i veřejné rozpočty. "Až budeme jednou umírat v hospicu, tak nám bude jedno, zda ho provozuje hejtman, biskup nebo ministr, půjde nám jenom to, aby ty služby byly opravdu kvalitní," uvedl.
Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let.
