Vláda by podle většiny ministerstev neměla podpořit senátní novely, jejichž cílem je zpřísnění procesu schvalování zákonů. Navrhované řešení by podle kritiků tento proces prodloužilo a je v rozporu s ústavním principem dělby moci. Senát chce totiž vládě umožnit blokovat přijetí zákona nebo jeho úprav, pokud by výrazně snížily příjmy nebo zvýšily výdaje státního rozpočtu.
Ministerstvo financí by to sice uvítalo, proti jsou ale naopak ministerstva vnitra nebo spravedlnosti.
Vyplývá to z předkládací zprávy pro pondělní jednání kabinetu na vládním webu. Stanovisko vlády bude pouze doporučením pro sněmovnu, která bude mít poslední slovo. Senátoři jsou skeptičtí k tomu, že by sněmovna v závěru funkčního období jejich novely přijala. Přiznává to i autorka novel Soňa Paukrtové, předsedkyně senátorského klubu TOP 09 a Starostové. Novely podle ní bude sněmovna pravděpodobně chápat jako omezení svých práv.
Právo vlády zablokovat návrh jdoucí proti rozpočtu nemá být podle Paukrtové absolutní. Pokud by předkladatel zákona či úpravy trval na svém, návrh by projednával sněmovní rozpočtový či senátní hospodářský výbor a rozhodovala by sněmovna či Senát. Tento model platí ve Velké Británii a Irsku při projednávání rozpočtu.
ČTĚTE TAKÉ: Hlasování o lisabonské smlouvě sledovaly zahraniční štáby
Prezident Václav Klaus dal zelenou ekonomickým zákonům
Novely ústavy a parlamentních jednacích řádů mají také omezit právo poslanců předkládat zákony jako jednotlivci, nově by jich muselo být nejméně deset, což je počet nutný k nominaci kandidáta na prezidenta republiky. Zvýšení je reakcí na to, že Senát, vláda, nebo krajská zastupitelstva mohou předkládat zákony jen jako instituce, nikoli jejich jednotliví členové. Podle ministerstva vnitra ale by tím ale byly ze samostatné zákonodárné iniciativy vyloučeny politické strany s méně než deseti poslanci.
Prodloužení lhůty na dvojnásobek
Senátu by ústavní novela měla prodloužit ze 30 dnů na dvojnásobek lhůtu, kterou má na projednání zákonů, a to kvůli možnosti odpovědného projednání složitějších norem. Ministerstva to ale většinou pokládají za zdržení legislativního procesu. Na druhou stranu ovšem označovaly za krátkou desetidenní lhůtu pro vyjádření vlády k navrhovaným úpravám zákonů.
Senátoři v novelách také navrhli, aby zákonodárci museli vždy zdůvodnit úpravy zákonů včetně jejich dopadu na rozpočet a výdaje firem a občanů. Schvalování takzvaných přílepků, tedy úprav věcně nesouvisejících s projednávaným zákonem, by měl návrh zakázat.
Foto: ČTK/AP
