Rozhodování o lisabonské smlouvě včera přivedlo do sídla horní komory nejen všech 81 senátorů, ale také desítky českých i zahraničních novinářů. Atmosféra v novinářském zázemí však byla klidnější a ospalejší, než když o smlouvě v únoru rozhodovali poslanci. Mezi novináři totiž převládalo přesvědčení, že senátoři dokument schválí.
Projednávání smlouvy podle tiskového tajemníka Kanceláře Senátu přilákalo celkem 70 novinářských štábů, z toho 11 zahraničních televizí především z evropských zemí, ale například i z Hongkongu. Vývoj situace pozorovali reportéři z irské veřejnoprávní televizní stanice RTÉ. Právě Irové jako jediní smlouvu v referendu odmítli, znovu by o ní měli hlasovat na podzim.
Pětihodinovou rozpravu ovšem sledovaly v senátním tiskovém centru zhruba jen čtyři desítky lidí, kteří si krátili čas četbou novin. Napětí zavládlo až tehdy, když tradiční znělka svolala senátory k tomu, aby rozhodli o dalším osudu dokumentu, který má reformovat instituce EU. Před obrazovkami, jež živě přenášely dění v sále, se v tu chvíli shromáždily hloučky a mlčky přihlížely tomu, jak celkem 54 ze 79 senátorů zvedlo ruku pro smlouvu. Pro smlouvu hlasovalo o šest senátorů více, než bylo ke schválení třeba.
Zahraniční štáby se kromě výsledku hlasování zajímaly hlavně o ministra zahraničí v demisi Karla Schwarzenberga (za SZ), který po příchodu do Senátu odpovídal na dotazy v němčině i v angličtině. Na klopě saka měl při tom odznáček s logem českého předsednictví.
Někteří zahraniční novináři neskrývali překvapení z toho, že premiér Mirek Topolánek (ODS), který dopoledne senátory přijel přesvědčit o nutnosti smlouvu schválit, se s médii vůbec nebavil a odjel okamžitě po ukončení svého projevu. Právě o něj byl možná největší zájem, minimálně ze strany kameramanů a fotografů, kteří před jeho vystoupením obklopili řečnický pultík ze všech přípustných stran.
Foto: Jan Schejbal, Reuters
