Senát podpoří tříprocentní růst mezd ústavních činitelů

Senát by měl podle svého hospodářského výboru schválit zvýšení platů ústavních činitelů zhruba o tři procenta tak, jak se na tom shodla sněmovna. Základní plat poslance a senátora by se tak měl od příštího roku zvýšit o 1700 na 57 600 korun.

Návrh podpořili všichni přítomní členové hospodářského výboru vyjma dvou občanských demokratů a Libora Michálka (za Piráty), kteří se hlasování zdrželi. Michálek zůstal osamocen se svým návrhem doprovodného usnesení, aby vláda připravila další novelu umožňující snížit paušální náhrady zákonodárců v případě jejich neomluvené účasti při jednání parlamentu.

Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) označil Michálkovo usnesení za "málo analytické a populistické". Podle něj návrh nezohledňuje například rozdílnou výši náhrad, kterou mají pražští a mimopražští členové parlamentu. Senátoři se shodovali na kritice způsobu schvalování novely ve Sněmovně. Petr Bratský (ODS) předpokládá, že horní komora umožní přijetí novely využitím ústavní možnosti zákonem se nezabývat.

Novela, kterou výbor v souladu se svým programem projednal během deseti minut, předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak se automaticky vrátí na konečných 2,75.

Návrh řeší i platy soudců, které by se měly od nového roku odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64 496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku. Pokud by Parlament neschválil žádnou úpravu, mzdy politiků by vzrostly od ledna po několikaletém zmrazení o 26 procent.