Senát bude po roce znovu rozhodovat, zda bude maturita z matematiky pro studenty za čtyři až pět let povinná. Školský výbor horní komory již doporučil zachování současného stavu, chce to prosadit v rámci novely školského zákona. Studenti si zatím mohou vybrat, zda budou maturovat z matematiky, anebo z cizího jazyka. Povinná je jen maturita z češtiny. Horní komora o návrhu rozhodne příští týden.
Pokud by Senát zachování současného stavu schválil, sněmovna bude mít možnost ho přehlasovat. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) na maturitě z matematiky trvá. Na gymnáziích má být zavedena od roku 2021, na odborných středních školách o rok později. Valachová již dříve řekla, že je "šokující" ohrozit přílepkem ve formě senátního pozměňovacího návrhu přípravu nového systému financování škol.
Senátor a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN) chtěl původně v souladu s požadavkem gymnázií prosadit pouze to, aby povinné maturity z matematiky začaly jednotně až v roce 2022. Senát zavedení povinné maturity s češtiny, matematiky a také cizího jazyka schválil loni na jaře, jeho složení se ale v podzimních volbách změnilo.
Výbor podpořil také to, aby se mezi obecné cíle vzdělání uzákonilo "pochopení a osvojení evropských kulturních hodnot a tradic humanismu vycházejících z antického a židovsko-křesťanského duchovního odkazu". Obdobný návrh TOP 09 při projednávání novely Sněmovnou nezískal podporu.
Původní novelu, která má reformovat financování obecních a krajských škol, výbor nezměnil. Stát by tak měl nově platit školy podle počtu odučených hodin na základě vzdělávacích programů, nikoli pouze podle počtu žáků. Nyní se podle ministerstva školství výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle regionů. Nově má ministerstvo určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, Financování soukromých a církevních škol má zůstat stejné.
