Senát podle očekávání schválil smlouvy, které se týkají radarové základny USA na českém území. Podpořil jak dohodu o postavení základny v Brdech, tak dohodu o podmínkách pobytu amerických vojáků, kteří by na této základně působili. Základna má být součástí systému protiraketové obrany.
Obě smlouvy podpořilo shodně 49 senátorů, přičemž hlasovalo všech 81 senátorů. Proti bylo 32 sociálních demokratů a komunistů, kteří se neúspěšně pokusili schvalování smluv oddálit. Nikdo jiný je ale nepodpořil. Pro schválení smluv byly jednotně všichni senátoři ODS, KDU-ČSL i členové Klubu otevřené demokracie.
ČTĚTE TAKÉ: Sarkozy proti raketovým základnám v Evropě
"Jde o významnou událost a jsem rád, že jsme to dotáhli do konce, protože za tím byla spousta práce a je tak vidět, že to má své výsledky. Doufám, že poslanci budou jednat stejně odpovědně," prohlásil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Klaus není proti
Dohody budou platit v případě, pokud je schválí i sněmovna a podepíše prezident Václav Klaus. Ten už v červenci oznámil, že minimálně smlouvu o vybudování základny podepíše "bez jakéhokoliv váhání". Největší potíže s prosazením smluv tak bude mít vláda ve sněmovně, kde nemá zajištěnu většinu jako v Senátu.
Smlouvy upravují pravidla pro vybudování a provoz základny, pro personál i pro ochranu životního prostředí a likvidaci nebezpečného odpadu. Radar má být podle představitelů české vlády začleněn do obranného systému NATO.
ČTĚTE TAKÉ: Ruské rakety na ČR jen při realizaci protiraketové obrany
Dohodu o zřízení a provozu americké radarové základny protiraketové obrany v Česku podepsali ministři zahraničí obou zemí letos v červenci v Praze. Pod druhý dokument o postavení amerických vojáků na českém území dali ministři obrany obou států své podpisy v září v Londýně.
Někteří chtěli smlouvy odročit
Například senátorka Jiřina Rippelová (ČSSD) chtěla nechat obě smlouvy posoudit Ústavním soudem. "Bylo by velmi potřebné, a z mého pohledu i nezbytné, přezkoumat, zda jsou obě smlouvy v souladu s ústavní charakteristikou České republiky," řekla u řečnického pultu senátorka Rippelová. Argumentovala tím, že ústava počítá v zásadě jen s krátkodobým pobytem cizích vojsk na českém území.
Senátor Jiří Dienstbier, který byl do Senátu zvolen za sociální demokracii, žádal horní komoru, aby schvalování smluv o radaru odročila. "Měl by počkat na to, jak v příštím roce dopadnou jednání o možných nových dohodách o zajištění evropské bezpečnosti," uvedl Dienstbier. Odročit schvalování chtěla i sociálnědemokratická místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková.
V Senátu vystoupil také premiér Mirek Topolánek, který radar podpořil. "Odmítnutím nezískáme nic, než chvilkovou přízeň Moskvy," řekl senátorům Toplánek. O slovo se přihlásil i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Zmínil, že dnešní rozhodnutí se netýká jen české politiky. "Dnešní rozhodnutí je o politice obrany celé Evropy a spojenectví NATO," řekl Schwarzenberg před hlasováním. Nakonec ještě připomněl, že Barack Obama projekt podpořil.
Foto: Robert Zlatohlávek, Jan Zatorsky
