Senát Nejvyššího soudu zastavil kárné řízení s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou. Kárnou žalobu podal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kvůli údajným nesrovnalostem a chybám v hospodaření.
Dnes to řekl mluvčí soudu Petr Knötig.
Kárné řízení s Brožovou tak pravomocně skončilo. Vrchní soud v Olomouci, který rozhodoval v první instanci, původně ministrovu žalobu přijal a věcně projednal, avšak Brožovou kárného obvinění zprostil, protože se prý ničím neprovinila. Ministr se ale odvolal, a tak kauzu řešil Nejvyšší soud.
ČTĚTE TAKÉ: Kauza Brožová nekončí, vrací se k Nejvyššímu soudu
Prohřešek Brožové podle Pospíšila spočíval například v tom, že před ministerstvem tajila pokutu za administrativní chyby v hospodaření Nejvyššího soudu. Při kontrole v roce 2005 je objevil finanční úřad. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za 20 milionů korun z let 2003 a 2004. Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy 40 milionů korun.
Brožová jakékoliv pochybení odmítá, o všem prý řádně informovala a situaci řešila v souladu se zákonem a instrukcemi ministerstva. Domnívala se prý, že ministerstvo financí sankce soudu odpustí, tak jako to dělá takřka ve všech obdobných případech. Spor s ministerstvem kvůli neprominutí sankce bude ještě řešit pražský městský soud. K dnešnímu rozhodnutí se Brožová nevyjádří, pobývá pracovně ve Velké Británii, uvedl Knötig.
ČTĚTE TAKÉ: Vrchní soud očistil Brožovou. Zatajení pokuty jí projde 
Předsedkyně Nejvyššího soudu před časem označila kárnou žalobu ministra za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Pospíšil po olomouckém verdiktu uvedl, že nejde o osobní spor. Chtěl prý, aby kárný senát rozhodl o tom, co přesně spadá do povinností předsedy soudu.
Pětičlenný kárný senát Nejvyššího soudu o své nadřízené rozhodoval několik měsíců. Jednání nakrátko přerušil, když podal Ústavnímu soudu návrh, jímž chtěl docílit upřesnění výkladu nebo zrušení nejasné části zákona. Ústavní soudci ale odmítli do případu intervenovat, nebylo to podle nich nutné. Členové kárného senátu měli možnost vyhnout se s odvoláním na podjatost rozhodování v kauze Brožové, ale žádný ji podle všeho nevyužil.
Brožová od roku 2006 vede spory s exekutivou a prezidentem Václavem Klausem, které už několikrát skončily u Ústavního soudu. Brožová k němu podala stížnost poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože prý dobře neplní své povinnosti. Obrátila se na něj také, když Klaus jmenoval místopředsedou Nejvyššího soudu bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít.
Foto: Lucie Pařízková
