Ministr školství Josef Dobeš (VV) vládě navrhne, aby místo školného studenti více platili za překročení standardní délky studia. Víc by se připlácelo i za studium na další vysoké škole. Poplatky by se mohly v obou případech vyšplhat až na 26 tisíc korun ročně. Dobeš to řekl novinářům s tím, že je to od něj ústupek. Kolik by se celkem vybralo, úředníci zatím nespočítali. Zavedení školného je obsaženo v programovém prohlášení vlády, na což upozornili i zástupci koalice. Studenti a akademici Dobešův návrh školného ostře odmítli.
Nyní mohou studenti bezplatně o rok prodlužovat studium v bakalářském i následujícím magisterském programu, což by se podle Dobeše mělo změnit. "Je asociální, že lidé, kteří nemají vysokou školu, platí ze svých daní tuto dobu," uvedl Dobeš. Nově by tedy mělo být zdarma jen šest semestrů bakalářského a deset semestrů magisterského studia.
"Vysoké školy by si samy stanovovaly výši poplatku (za překročení délky studia)," řekla Kateřina Savičová z ministerstva školství. Výše poplatku za prodloužení studia se už nyní liší fakultu od fakulty. Humanitní studia jsou obecně levnější než studia přírodovědy nebo techniky. Za prodloužení o víc než jeden rok zaplatí například na Univerzitě Karlově student fakulty sociálních věd 10 tisíc korun za semestr, student chemie nebo biologie 19 500.
Mladý medik si pak za překročení doby studia musí připlatit až 23 500 korun za semestr.
Peníze z poplatků přitom školy nemohou použít podle svého uvážení. Musejí je dávat do stipendijního fondu a z něj znovu přerozdělit mezi studenty například formou prospěchových stipendií nebo stipendií na zahraniční studentské pobyty.
Víc by měli podle nového Dobešova návrhu připlácet i lidé, kteří studují více než jednu školu. Dosud se za další studium platilo zhruba 2500 korun. Podle ministra by teď ale měli tito studenti platit až 26.000 ročně, tedy normativ, který dostává škola na vzdělávání studenta od státu.
Původně Dobeš počítal s maximální částkou školného 10 tisíc korun za semestr. Zároveň měly být zavedeny studentské půjčky. Za to ale Dobeše kritizovali studenti, opozice, ale i koaliční partneři. "Je to ústupek koaličním partnerům," přiznal Dobeš, proč změnil původní plán. Dnes navrženou variantu podpořil i premiér Petr Nečas (ODS), není prý legislativně komplikovaná.
Školští experti TOP 09 a ODS ale byli z Dobešova odstoupení od školného rozpačití. "Překvapuje mě to, programové prohlášení mluví o něčem jiném," reagovala šéfka sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09). Aby byla taková změna průchodná, měl by prý mít Dobeš vše dobře spočítáno a umět návrh "ekonomicky vyargumentovat". Místopředseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS) uvedl, že s Dobešovým nápadem má problém a bude podporovat zavedení školného podle programového prohlášení.
Podle původního Dobešova návrhu se mělo na školném vybrat asi šest miliard ročně. "V tuto chvíli přepočítáme, kolika studentů se týká prodloužení. Já v tuto chvíli nechci střílet od boku, jestli je to třetina, čtvrtina, to bych nerad spekuloval. Každopádně tato částka, která bude v úrovni stamilionů, půjde navíc vysokým školám," dodal Dobeš. Odmítl, že by peníze vybrané od studentů měly nahrazovat snižování veřejných výdajů na vysoké školy.
Ve většině univerzitních měst dnes odstartoval takzvaný týden neklidu, kdy studenti protestují proti Dobešovým reformám. Odpůrci reforem se kromě školného bojí také omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou.
Původně měly jít návrhy dvou reformních zákonů do vlády v březnu, kvůli výtkám legislativní rady vlády se ale projednávání minimálně o několik týdnů odloží. Reformy se připravují už osm let, kvůli nesouhlasu akademiků ale nikdy neprošly.
