Reakce na plán vlády
Kantoři: Rušením zvláštních škol potlačujete práva dětí

Učitelé ze speciálních škol protestují proti strategii boje proti sociálnímu vyloučení, která má řešit problémy romských ghett. Tento vládní materiál počítá mimo jiné s postupným rušením zvláštních škol, podle kantorů jde ale toto opatření proti žákům.

Předseda Asociace speciálních pedagogů Jiří Pilař řekl, že od minulého pátku už nasbírali tisícovku nesouhlasných podpisů. V listopadu chtějí prohlášení předat premiérovi Petru Nečasovi a ministru školství Josefu Dobešovi.

"Návrh mnoha opatření k podpoře dětí jedné skupiny je zároveň potlačováním práv na vzdělávání a zdravý vývoj skupin ostatních," uvedli kantoři s tím, že také děti nepatřící k "sociálně vyloučeným" potřebují zájem a podporu.

Pedagogové na speciálních školách nesouhlasí ani s tím, že i děti s nejrůznějšími druhy postižení nebo poruchami učení by měly být postupně zařazovány do běžných škol. V praktických, dříve zvláštních školách, totiž končí nadprůměrné množství Romů, kteří sice nemají mentální postižení, ale kvůli špatnému rodinnému zázemí často v klasické škole zaostávají. Pilař však upozornil, že do zvláštních škol nechodí jen Romové. Běžné školy prý na nápor dětí se specifickými potřebami nejsou připraveny.

Strategii na léta 2011 až 2015 proto kantoři odmítli jako neodbornou a "veskrze tendenční a vše zjednodušující". K realizaci navržených opatření by prý navíc byly třeba desítky miliard.

V oblasti vzdělávání čítající zhruba třicet stran navrhuje strategie změnit financování škol tak, že na děti z ghett by školy měly dostávat víc peněz. Děti ze sociálně slabých rodin by také měly mít mateřskou školu zdarma. Ty, které by mohly mít v budoucnu problémy s učením, by měly mít školku povinnou. Děti z ghett by také měly dostávat příspěvek na jízdné, stravu, pomůcky či školní výlet. Příspěvky mají zajistit, že se děti plně začlení a budou mít stejné podmínky jako ostatní.

Strategii vláda schválila v září. Materiál, který připravila vládní agentura pro začleňování Romů a předložila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, čítá několik desítek opatření ke zlepšení bezpečnosti, bydlení, sociálních služeb, zdraví, vzdělávání a také zaměstnanosti, systému rozdělování sociálních dávek a v regionálním rozvoji.